V�em z�stupc�m �kol a fakult jsme polo�ili tyto ot�zky:
- Pro� by si m�li uchaze�i vybrat programy pr�v� u V�s?
- Jak p�ipravujete studenty na v�zvy od inkluze, p�es v�voj v oblasti modern�ch technologi� a um�l� inteligence a� po online v�uku?
- Kolik procent absolvent� skute�n� odch�z� do praxe u�it?
- Jak vypad� ide�ln� uchaze� a co by m�l spl�ovat?
- Jakou p��pravu byste doporu�ili uchaze��m?
- prof. Ing. Petr Val�ek, Ph.D., �editel IVP �ZU
- doc. RNDr. Helena Koldov�, Ph.D., d�kanka PDF J�U
- doc. PhDr. Mgr. Simona Kory��nkov�, Ph.D., d�kanka PDF MU
- Mgr. Petr Adamec, Ph.D., MBA, �editel ICV MENDELU
- doc. Mgr. Daniel Janda�ka, Ph.D., d�kan PDF OSU
- Mgr. et Mgr. Marta Kola��kov�, Ph.D., prod�kanka pro studijn� a soci�ln� z�le�itosti FVP SLU
- Mgr. �aneta K�nsk�, PR manager PDF UHK
- doc. PaedDr. Ladislav Bl�ha, Ph.D., d�kan PDF UJEP
- prof. PaedDr. Michal Ned�lka, Dr., d�kan PDF UK
- doc. Mgr. Petra �ob��ov�, Ph.D., prod�kanka pro vn�j�� vztahy a inovace PDF UPOL
- Mgr. Libor Marek, Ph.D., d�kan FHS UTB
- doc. PhDr. Zden�k Star�, CSc., rektor PCU
Institut vzd�l�v�n� a poradenstv� �ZU
prof. Ing. Petr Val�ek, Ph.D., �editel
Pro� by si m�li uchaze�i vybrat programy pr�v� u V�s?
Institut vzd�l�v�n� a poradenstv� �esk� zem�d�lsk� univerzity v Praze (IVP) m� v oblasti vzd�l�v�n� a poradenstv� dlouhou tradici. Nab�dka bakal��sk�ch studijn�ch program� je p�izp�sobena po�adavk�m trhu pr�ce a sv�m absolvent�m nab�z� dobr� uplatn�n� v praxi.
IVP m� vybudovanou s� spolupracuj�c�ch pracovi��, spolupracuje s v�znamn�mi institucemi po cel� �esk� republice, co� student�m nab�z� unik�tn� p��le�itosti pro z�sk�n� a ov��en� praktick�ch zku�enost� a dovednost�.
Are�l b�val�ch l�zn� v Praze - Mal� Chuchli je tvo�en n�kolika dnes ji� pam�tkov� chr�n�n�mi objekty, nach�z� se v p��jemn�m prost�ed� nedaleko centra Prahy, kter� je vhodn� pro studium a nab�z� p��telskou atmosf�ru, kter� podporuje vzd�l�v�n� a rozvoj student�. V�uka se tak odehr�v� ve zmodernizovan�ch v�ukov�ch prostor�ch za vyu�it� inovativn�ch p��stup� ke vzd�l�v�n�.
Studenti a studentky v prezen�n� a kombinovan� form� bakal��sk�ho studia se profiluj� pod veden�m odborn�k� s mnohalet�mi zku�enostmi z praxe.
Jak p�ipravujete studenty na v�zvy od inkluze, p�es v�voj v oblasti modern�ch technologi� a um�l� inteligence a� po online v�uku?
IVP se specializuje p�edev��m na oblast odborn�ho vzd�l�v�n� a kari�rov�ho poradenstv�, sna�� se tak p�ipravit studenty a studentky na aktu�ln� v�zvy, kter� p�in�ej� modern� technologie a um�l� inteligence. Studijn� programy jsou koncipov�ny tak, aby studenti z�skali �irok� spektrum pot�ebn�ch kompetenc�, kter� jsou kl��ov� pro jejich �sp�n� uplatn�n� v oboru.
IVP realizuje v�uku p�edm�t� v oblasti speci�ln� pedagogiky a pr�ce s r�zn�mi skupinami ��k�, v�etn� t�ch s r�zn�mi poruchami u�en� a chov�n�. Studenti se zde nau��, jak p�izp�sobit v�uku individu�ln�m pot�eb�m ka�d�ho ��ka a jak podpo�it jejich rozvoj.
Kolik procent absolvent� skute�n� odch�z� do praxe u�it?
Absolventi studijn�ho programu U�itelstv� praktick�ho vyu�ov�n� Institutu vzd�l�v�n� a poradenstv� se uplat�uj� na trhu pr�ce jako u�itel� praktick�ho vyu�ov�n� a odborn�ch p�edm�t� na st�edn�ch odborn�ch �kol�ch a u�ili�t�ch, a to t�ch p�edm�t�, jejich� charakter odpov�d� zam��en�, kter� uchaze�i vystudovali, tj. oboru st�edn�ho vzd�l�n� s maturitn� zkou�kou, nebo oboru st�edn�ho vzd�l�n� s v�u�n�m listem, nebo p�edm�t�, jejich� charakter odpov�d� zam��en� magistersk�ho programu; zejm�na v�ak jako u�itel praktick�ho vyu�ov�n� a jako u�itel odborn�ch p�edm�t� p��slu�n� specializace. Nelze v�ak s p�esnost� ur�it procento t�ch, kte�� odch�z� u�it do praxe, jeliko� ur�it� procento z nich ji� jako u�itel� p�sob� a na IVP soub�n� z�sk�vaj� pot�ebnou kvalifikaci, jin� absolventi najdou uplatn�n� tak� v poradensk�ch centrech, soukrom� sf��e, ve ve�ejn� spr�v� apod.
Jak vypad� ide�ln� uchaze� a co by m�l spl�ovat?
Ide�ln� uchaze�ky a uchaze�i by m�li b�t aktivn� a zapojovat se do d�n� a aktu�ln�ch probl�m� souvisej�c�ch s oborem jejich studia, b�t p�ipraveni pracovat v t�mu. O�ek�v�ny jsou velmi dobr� komunika�n� a organiza�n� schopnosti a dovednosti. Uchaze�ky a uchaze�i by m�li b�t schopni p�ij�mat nov� v�zvy a myslet kriticky. V neposledn� �ad�, proto�e hovo��me o uchaze��ch z oblasti tzv. pom�haj�c�ch profes�, tak tak� schopnost vc�tit se do situace druh�ch a m�t pro n� porozum�n�, schopnost rychle a ��inn� �e�it probl�my, kter� se mohou objevit v pr�b�hu pr�ce s lidmi, flexibilita, p�izp�sobivost, a respekt k etick�m z�sad�m, jsou dal��mi z p�edpoklad� ide�ln�ch uchaze�� o studium.
Jakou p��pravu byste doporu�ili uchaze��m?
Pokud uchaze�ky a uchaze�i zva�uj� studium na Institutu vzd�l�v�n� a poradenstv� �esk� zem�d�lsk� univerzity v Praze, doporu�ujeme jim nav�t�vit na�e webov� str�nky (ivp.czu.cz), kde najdou podrobn� informace o na�ich studijn�ch programech. Rozhoduj�c� krok je vybrat si program, kter� odpov�d� jejich p�edstav�m, z�jm�m a budouc�m o�ek�v�n�m. Na�e nab�dka zahrnuje bakal��sk� studijn� programy a programy celo�ivotn�ho vzd�l�v�n�.
Pedagogick� fakulta J�U
doc. RNDr. Helena Koldov�, Ph.D., d�kanka
Pro� by si m�li uchaze�i vybrat programy pr�v� u V�s?
Pedagogick� fakulta JU je jedinou pedagogickou fakultou na jihu �ech, nav�c je v tomto regionu nejstar��m vysoko�kolsk�m pracovi�t�m s nep�eru�enou p�sobnost� od roku 1948 � letos tedy slav� 75 let od sv�ho zalo�en�.
Fakulta m� velmi �irok� spektrum studijn�ch obor�, a to u�itelsk�ch i neu�itelsk�ch. V neu�itelsk�ch oborech je nab�zeno nap��klad bakal��sk� i navazuj�c� magistersk� studium psychologie, bakal��sk� a rovn� navazuj�c� magistersk� studium t�lesn� v�chovy a sportu, k tradi�n�m obor�m se ji� n�kolik let �ad� bakal��sk� studium arteterapie � to je realizov�no kombinovanou formou. Rovn� speci�ln� pedagogika je vyu�ov�na na fakult� v bakal��sk�m a navazuj�c�m magistersk�m programu.
Neobvykle �irok� je nab�dka u�itelsk�ch program� pro v�echny stupn� �kol � tedy od �kol mate�sk�ch p�es �koly z�kladn� a� po �koly st�edn�. To, co uchaze�i o studium oce�uj�, je skute�nost, �e si mohou volit studijn� kombinace (aprobace) podle sv�ho z�jmu. To znamen�, �e nejsou v�z�ni dvojicemi aprobac� pevn� stanoven�mi fakultou, ale zaj�m�-li uchaze�e nap��klad matematika, m��e si k n� zvolit jako druh� aproba�n� p�edm�t fyziku, chemii, p��rodopis, v�chovu k ob�anstv�, v�tvarnou v�chovu i zem�pis, ale i dal�� p�edm�ty, kter� jsou ve v�b�ru v aktu�ln�m roce p�ij�mac�ho ��zen�.
Jakousi p�idanou hodnotu studia tvo�� i atraktivita um�st�n� budov fakulty, kter� se nach�zej� v centru m�sta, krom� t�lov�chovn�ho are�lu s laborato�� funk�n� z�t�ov� diagnostiky, kter� svou polohou zasahuje �ir�� centrum �esk�ch Bud�jovic.
Jak p�ipravujete studenty na v�zvy od inkluze, p�es v�voj v oblasti modern�ch technologi� a um�l� inteligence a� po online v�uku?
�eskobud�jovick� pedagogick� fakulta m� ji� �ty�i roky nov� koncept p��pravy u�itele, kter� nazvala U�itel Pro Futuro. Poda�ilo se v n�m mimo jin� jedine�n�m zp�sobem propojit teorii s prax� a jsou pro n�j typick� takov� aspekty jako kreativita, interaktivita, inspirace i empatie. Vzd�l�v�me budouc� u�itele tak, aby byli p�ipraveni na v�zvy �koly budoucnosti s v�hledem a predikcemi minim�ln� na dal��ch deset let.
Jedn� se o velmi �iv� koncept, kolem kter�ho pr�b�n� prob�h� diskuse, a tento koncept je neust�le rozv�jen. Zkr�tka reaguje na st�le se m�n�c� sv�t kolem n�s. Z�kladem vize U�itel Pro Futuro je propojen� odborn�ch poznatk� studovan�ch ve specializac�ch (�esk� jazyk, anglick� jazyk, hudebn� v�chova, chemie apod.) s pedagogicko-psychologick�mi discipl�nami a rovn� s oborov�mi didaktikami a s nimi propojen�mi reflektovan�mi praxemi, kter� jsou v r�zn�ch form�ch (od asisten�n�ch po pr�b�n� a souvisl� praxe) za�azov�ny do studijn�ch program� ji� od prvn�ho roku n�stupu do studia u�itelstv�. A to si studenti velmi pochvaluj�, �e maj� okam�it� kontakt se �koln� realitou. Tyto praxe ve �kol�ch je analyzov�ny nejen z hlediska obsahov�ho zam��en� studovan� aprobace, ale i reflektuj� aspekty oborov� didaktiky, pedagogiky, psychologie i speci�ln� pedagogiky. A �e se studenti setk�vaj� s problematikou inkluze i sv�tem �ivota v m�di�ch, je zcela z�ejm�.
V ned�vn� dob� (kv�ten 2023) prob�hl na fakult� Den s um�lou inteligenc�, kter� propojoval p�edn�ky s workshopy a m�l mimo��dnou odezvu u na�ich student�. Pokud bychom se vr�tili do doby covidov�, pak jsme byli sv�dky toho, jak se zcela z�sadn� zm�nila orientace na motivaci, obsahov� zam��en� a hodnocen� v�uky v online prostoru, a to nejen u n�s na fakult� ve vztahu k na�im student�m, ale na�i studenti sami pak p�ipravovali online hodiny pro sv� praktick� v�stupy v distan�n� v�uce pro z�kladn� a st�edn� �koly. P�es po��te�n� nejistotu je dnes on-line p�edn�ka �i semin�� samoz�ejmost�, pracujeme daleko komfortn�ji ve virtu�ln�m prost�ed� p�i komunikaci se studenty. P�esto jsme rad�ji za osobn� kontakt. V�dy� u�itel je p�edev��m �lov�k, kter� sv�m nad�en�m, srdcem a svou osobnost� p�iv�d� sv� ��ky ke vzd�l�n�, k v�d�n�. To virtu�ln� dost dob�e nejde. Je d�le�it� poznamenat, �e v oblasti modern�ch technologi� ve �kolsk� praxi jsme, d�ky na�� kated�e Informatiky, l�drem v r�mci pedagogick�ch fakult v �R. Tato katedra st�la v �ele p��pravy takzvan� �Nov� informatiky� ve �kol�ch.
Kolik procent absolvent� skute�n� odch�z� do praxe u�it?
Podle na�ich ka�doro�n�ch pr�zkum�, kter� mezi absolventy d�l�me, je jich kolem 85 %. V�t�ina z nich ji� u�� na zkr�cen� �vazky v posledn�ch ro�n�c�ch studia. �editel� z�kladn�ch a st�edn�ch �kol regionu jsou s n�mi ve st�l�m kontaktu, m�me spole�nou aplikaci, kter� zprost�edkov�v� jejich popt�vku po na�ich absolventech konkr�tn� v dan�m �ase a po�adovan� aprobaci. Ji� d�vno neplat�, �e na fakult� studuj� studenti, kte�� v�t�inou po absolutoriu odch�zej� do jin�ch profes�. M�m velkou radost, �e na�i studenti cht�j� b�t u�iteli a �e k tomuto povol�n� c�t� respekt, ale i svou vlastn� odpov�dnost za budoucnost spole�nosti.
Jak vypad� ide�ln� uchaze� a co by m�l spl�ovat?
Na fakult� nehled�me ide�ly, ale hled�me takov� z�jemce o studium, kte�� stoj� na prahu sv� zvolen� studijn� a profesn� orientace a s respektem, ale i odvahou a zdrav�m sebev�dom�m p�ich�zej� p�ijmout na�i nab�dku: prov�st je � jak nejl�pe um�me - labyrintem zvolen�ho studijn�ho oboru. My, u�itel�, od t�chto uchaze�� d�le o�ek�v�me v�zvy, n�pady, inspiraci� jakousi zp�tnou vazbu, kter� bude ob� strany posouvat d�l.
Jakou p��pravu byste doporu�ili uchaze��m?
Ur�it� bychom doporu�ili, aby si dob�e prostudovali podm�nky p�ij�mac�ho ��zen� u zvolen�ho studijn�ho oboru, proto�e tyto podm�nky se obor od oboru li��, a to �asto v�razn�. N�kde jsou pot�ebn� testy SCIO, jinde se klade d�raz na praktickou zkou�ku nebo zkou�ku talentovou, nechyb� ani p�semn� testy ov��uj�c� znalosti oboru, v�jimkou nejsou zkou�ky �stn�. Pr�v� proto, �e fakulta m� �irok� spektrum studijn�ch kombinac�, tak i po�adavky k p�ij�mac�mu ��zen� jsou pestr�, a proto je pot�eba jim v�novat pozornost. Fakulta je otev�en� pro zodpov�zen� dotaz�, kter� se k p�ij�mac�mu ��zen� vztahuj�, je mo�n� se domluvit telefonicky na studijn�m odd�len�, nebo na konkr�tn�m pracovi�ti, kam se uchaze� hl�s�. Je mo�n� vyu��t i konzulta�n� hodiny jednotliv�ch vyu�uj�c�ch. Dobrou pom�ckou jsou uk�zky p�ij�mac�ch zkou�ek, kter� jsou uve�ej�ov�ny na webov�ch str�nk�ch p��slu�n�ch kateder.
Pedagogick� fakulta MU
doc. PhDr. Mgr. Simona Kory��nkov�, Ph.D., d�kanka
Pro� by si m�li uchaze�i vybrat programy pr�v� u V�s?
Nen� n�hodou, �e na�e fakulta pat�� mezi nejv�ce ��dan� �koly pro studium u�itelsk�ch obor�. Studuj�c�m nab�z�me �irok� mo�nosti kombinac� studijn�ch program�, co� d�v� na�im uchaze�k�m a uchaze��m t�m�� neomezen� mo�nosti v tom, co mohou studovat. Podobn� rozs�hl� mo�nosti mohou vyu��t na�i studuj�c� u zahrani�n�ch v�jezd�, kde ka�d� rok nab�z�me mo�nost studijn�ho pobytu na t�m�� 150 zahrani�n�ch univerzit�ch v�etn� univerzit ve Spojen�ch st�tech, ��n� anebo Hong Kongu.
Z�rove� jsme ve velmi �zk�m kontaktu s mate�sk�mi, z�kladn�mi i st�edn�mi �kolami a dal��mi vzd�l�vac�mi organizacemi, se kter�mi spolupracujeme v r�mci rozs�hl� s�t� na�ich 72 fakultn�ch �kol a za��zen�. U�itele a u�itelky z fakultn�ch �kol a za��zen� zapojujeme do projekt� a do v�uky na na�� fakult�, ale p�edev��m prov�z� na�e studuj�c� b�hem prax�, kter� m�me u� od bakal��sk�ho cyklu studia.
V neposledn� �ad� pak mus�m zm�nit z�zem�, kter� na�e fakulta nab�z� a kter� zahrnuje nap��klad modern� knihovnu, fakultn� kav�rnu Kafinet anebo nov� postavenou fakultn� menzu.
Jak p�ipravujete studenty na v�zvy od inkluze, p�es v�voj v oblasti modern�ch technologi� a um�l� inteligence a� po online v�uku?
Na�e fakulta je dlouhodob� jedn�m z pr�kopn�k� inkluzivn�ho vzd�l�v�n� a perfektn� znalost t�to problematiky pova�ujeme za velmi d�le�itou. T�ma inkluzivn�ho vzd�l�v�n� proto m�me ve studijn�ch programech za�azeno v r�zn�ch semestrech studia hned n�kolikr�t.
Vzd�l�v�n� se samoz�ejm� neust�le vyv�j� a p�in�� nov� v�zvy, krom� t�ch v��e uveden�ch se aktu�ln� v�nujeme nap��klad i rozvoji podnikavosti, pr�ci v multikulturn� t��d�, ochran� �lov�ka za mimo��dn�ch ud�lost� a �ad� dal��ch. V r�mci jednoho studijn�ho programu v�ak nem��eme pojmout tyto oblasti v�echny, a proto na�im studuj�c�mi nab�z�me v�b�r z velk�ho mno�stv� voliteln�ch p�edm�t�, v jejich� r�mci se mohou podrobn�ji v�novat tomu, o co maj� nejv�t�� z�jem. Nab�z�me nap��klad �adu p�edm�t� zam��en�ch na v�ukov� technologie, IT bezpe�nost anebo e-learning, ale m�me tak� nap��klad i p�edm�t zam��en� na vyu�it� ChatGPT ve vzd�l�v�n�.
Kolik procent absolvent� skute�n� odch�z� do praxe u�it?
Podle na�ich pr�zkum� po absolvov�n� studia nastupuje do zam�stn�n� souvisej�c�ho se studovan�m oborem 90 % absolvent�. Toto ��slo se dlouhodob� zvy�uje, p�ed patn�cti lety to bylo pouze 80 %. Je t�eba doplnit, �e nevzd�l�v�me jenom u�itele, ale i speci�ln� a soci�ln� pedagogy a logopedy.
Jak vypad� ide�ln� uchaze� a co by m�l spl�ovat?
M�l by m�t z�jem o vzd�l�v�n� a motivaci pom�hat ostatn�m r�st a rozv�jet se. V ide�ln�m p��pad� by u� m�l m�t n�jak� zku�enosti z pr�ce s d�tmi, nap��klad dou�ov�n�, veden� krou�ku anebo jako t�borov� vedouc�. M�l by b�t schopn� porozum�t pot�eb�m a rozd�lnostem jednotliv�ch studuj�c�ch a z�rove� by m�l m�t z�jem se dlouhodob� vzd�l�vat i po ukon�en� vysoko�kolsk�ho studia. Ve studiu na na�� fakult� i v u�itelsk� praxi ur�it� vyu�ije i dobr� organiza�n� dovednosti. A samoz�ejm� je t�eba m�t z�jem o studovan� obor.
Jakou p��pravu byste doporu�ili uchaze��m?
Pro p�ijet� na v�t�inu obor� je kl��ov� v�sledek v Testu studijn�ch p�edpoklad� Masarykovy univerzity. Na webu Masarykovy univerzity jsou zve�ejn�n� testy z minul�ch let, kter� si lze procvi�ovat. Od uchaze�� o studium v�me, �e dobr� p��prava na test se rozhodn� vyplat� a lze se d�ky n� v testech v�razn� zlep�it. Od lo�sk�ho roku tak� na�im uchaze��m nab�z�me online kurzy, kde se dozv� v�e pot�ebn� o studiu na na�� fakult�, a tak� jim porad�me, jak TSP �sp�n� �e�it.
Institut celo�ivotn�ho vzd�l�v�n� MENDELU
Mgr. Petr Adamec, Ph.D., MBA, �editel
Pro� by si m�li uchaze�i vybrat programy pr�v� u V�s?
Institut celo�ivotn�ho vzd�l�v�n� si zakl�d� na propojen� teorie s prax�. Klademe d�raz na praktick� vyu�it� v�ech forem a metod modern�ho vzd�l�v�n�. Do v�uky �asto zveme odborn�ky z praxe, kte�� p�sob� na r�zn�ch pozic�ch pedagogick�ch pracovn�k� v region�ln�m �kolstv�, p��padn� ve vzd�l�vac�ch instituc�ch/firm�ch. Studenti si sv� znalosti a dovednosti procvi�uj� na r�zn�ch projektech, exkurz�ch, a hlavn� pak b�hem prax� ve �kol�ch a vzd�l�vac�ch za��zen�ch. Zkr�tka usilujeme o to, aby se na�i absolventi stali profesion�ly ve vzd�l�v�n�, kte�� se v praxi neztrat�. Dal��mi v�hodami, kter� studenti sami oce�uj�, jsou osobn� p��stup pedagog� a p��telsk� prost�ed�, kter� je determinov�no na�� velikost�.
Jak p�ipravujete studenty na v�zvy od inkluze, p�es v�voj v oblasti modern�ch technologi� a um�l� inteligence a� po online v�uku?
Vzhledem k nastaven� vzd�l�vac� politice a pro udr�itelnost na trhu pr�ce je vzd�l�v�n� v dan�ch oblastech nutnost�. Je pro n�s z�sadn�, aby zm�n�n� t�mata byla sou��st� studia, a to jak pr��ezov� nap��� p�edm�ty, tak i jako samostatn� p�edm�ty (Speci�ln� pedagogick� t�mata ve vzd�l�v�n� dosp�l�ch/Speci�ln� pedagogika, Modern� digit�ln� technologie, Metody v�uky, Lektorsk� dovednosti apod.) Klademe d�raz na to, aby se na�i absolventi sami ztoto�nili s my�lenkami celo�ivotn�ho vzd�l�v�n� a byli tak p�ipraveni na to, �e se budou cel� �ivot vzd�l�vat. Vzhledem k dynamicky se prom��uj�c� spole�nosti, pota�mo trhu pr�ce, je toti� zjevn�, �e kompetence z�skan� p�i studiu vysok� �koly tvo�� jen z�kladn� desku pomysln�ho domu pracovn� kari�ry a �e za stavbu dal��ch pater ji ji� zodpov�dn� ka�d� s�m.
Kolik procent absolvent� skute�n� odch�z� do praxe u�it?
Z pravideln�ch dotazn�kov�ch �et�en� vypl�v�, �e 60 � 70% na�ich absolvent� se v�nuje pr�ci v oboru, kter� u n�s vystuduje, co� m� i m� kolegy velmi t��.
Jak vypad� ide�ln� uchaze� a co by m�l spl�ovat?
Na jedn� stran� po�ty uchaze�� o studium u n�s ka�doro�n� rostou, na druh� stran� jsme kapacitn� omezeni. Tud� z�kladem pro �sp�n� p�ijet� je st�edo�kolsk� vzd�l�n� s maturitou a co nejlep�� v�sledek u p�ij�mac�ch zkou�ek. Ty jsou zam��eny na v�eobecn� st�edo�kolsk� znalosti, zejm�na pak na oblast spole�ensk�ch v�d jako jsou pedagogika, psychologie, sociologie a p��padn� z�kladn� znalosti z ekonomie tak� neu�kod�. Uchaze�i maj� na na�ich internetov�ch str�nk�ch k dispozici uk�zkov� test, kter� jim m��e v p��prav� na p�ij�ma�ky pomoci.
Jakou p��pravu byste doporu�ili uchaze��m?
Z�jemc�m o studium doporu�ujeme dob�e si nastudovat z�klady spole�ensk�ch v�d v rozsahu st�edo�kolsk�ch znalost�, ide�ln� ve v��e uveden�ch oblastech. Seznam literatury, kterou mohou uchaze�i k p��prav� vyu��t, najdou z�jemci na na�ich internetov�ch str�nk�ch.
Pedagogick� fakulta OSU
doc. Mgr. Daniel Janda�ka, Ph.D., d�kan
Pro� by si m�li uchaze�i vybrat programy pr�v� u V�s?
Jsme mlad�, modern�, dynamick� fakulta s �irokou �k�lou studijn�ch program� a kvalitn�m z�zem�m!
Pedagogick� fakulta Ostravsk� univerzity nab�z� velk� mno�stv� r�znorod�ch studijn�ch program�, kter� lze kombinovat. Uchaze�i mohou vyb�rat ze stovek kombinac�, a to nejen pro u�itelskou praxi. Na pedagogick� je mo�no studovat od bakal��sk�ch p�es magistersk� a� po doktorsk� studijn� programy.
Pokud uchaze�e o studium na univerzit� zaj�m� oblast vzd�l�v�n� a u�itelsk� profese, jasnou volbou by m�ly b�t pr�v� studijn� programy se zam��en�m na vzd�l�v�n�, kter� jsou bakal��sk�m stupn�m u�itelsk�ch program�. Daj� se zkombinovat nap��kladt p��rodn� nebo humanitn� v�dy s pedagogikou �i psychologi�.
Pokud uchaze�e l�k� pr�ce s t�mi nejmen��mi, kter�m by r�di p�ed�vali nejen v�domosti, ale tak� d�le�it� hodnoty a postoje, mohou si zvolit u�itelstv� pro mate�sk� �koly nebo pro 1. stupe� z�kladn�ch �kol.
Na na�� fakult� m�me tak� neu�itelsk� studijn� programy, kter�mi jsou mj. Andragogika, Speci�ln� pedagogika, Soci�ln� pedagogika, Tren�rstv� �i Kinantropologie.
Pro v�uku na 2. stupni z�kladn�ch �kol nebo na st�edn� �kole je jednou z mo�nost� pr�v� studium u�itelstv�. Uchaze�i si mohou vybrat z velk�ho mno�stv� aprobac�. Na v�ceoborov�m studiu je mo�no kombinovat velmi r�znorod� obory, t�eba biologie s hudebkou nebo IT s v�chovou ke zdrav�. V�echny mo�nosti se daj� naj�t na na�em webu.
Jak p�ipravujete studenty na v�zvy od inkluze, p�es v�voj v oblasti modern�ch technologi� a um�l� inteligence a� po online v�uku?
Na�e univerzita m� sv� stanovisko a doporu�en� pro pr�ci s um�lou inteligenc�. Studenty m�me ambice nau�it s AI pracovat, nikoliv ji zakazovat. Na univerzit� funguje centrum Pyramida, kter� pom�h� s inkluz�. Vyu��v�n� modern�ch technologi� p�i v�uce je u n�s samoz�ejmost�. Vedle informac� od sv�ch vyu�uj�c�ch a fakulty je student�m mj. nab�zena rozmanit� podpora prost�ednictv�m Poradensk�ho a kari�rn�ho centra OU.
Dle nab�dky a popt�vky aktu�ln�ch pot�eb za�azujeme p�edm�ty do v�uky tak, abychom na�im studentk�m a student�m roz���ili pov�dom� o aktu�ln�m d�n� v r�mci obor� a jejich trend�. Chceme, aby byli erudovan� v obsluze modern�ch elektronick�ch pomocn�k� p�i v�uce i jinde, aby dok�zali vyu��t mo�nosti, kter� jim modern� technick� prost�edky nab�zej�, a aby s nimi dok�zali spolupracovat a vyu��t jejich potenci�l nap�. ve vzd�l�v�n�.
Kolik procent absolvent� skute�n� odch�z� do praxe u�it?
Velk� procento (p�ibli�n� 90 %) na�ich absolvent� odch�z� do praxe opravdu u�it! Nej�sp�n�j�� jsou studijn� programy U�itelstv� pro 1. st. a U�itelstv� pro M�, zde se jedn� o �sp�nost 95�98 %. U jednotliv�ch navazuj�c�ch magistersk�ch studijn�ch program� je to o n�co ni���.
Jak vypad� ide�ln� uchaze� a co by m�l spl�ovat?
Ide�ln� uchaze� o studium na na�� fakult� by m�l b�t proaktivn�, motivovan� a pro sv�j obor zap�len�. Nav�c v�t�me uchaze�e, kte�� by r�di cestovali na zahrani�n� st�e a p��padn� se tak� pod�leli na spolkov� �innosti fakulty.
Uchaze�i by samoz�ejm� nem�ly chyb�t ut��d�n� znalosti st�edo�kolsk�ho studia souvisej�c� se studijn�m programem, na kter� se hl�s�.
Jakou p��pravu byste doporu�ili uchaze��m?
Uchaze��m sta�� znalosti a dovednosti ze st�edn� �koly, kter� p�ich�z� rozv�jet a roz�i�ovat k n�m na fakultu. Nejd�le�it�j�� je p��prava k maturitn� zkou�ce, doporu�uje se p��pravn� kurz a sledov�n� kulturn�-spole�ensk�ho �ivota.
Fakulta ve�ejn�ch politik SLU
Mgr. et Mgr. Marta Kola��kov�, Ph.D., prod�kanka pro studijn� a soci�ln� z�le�itosti
Pro� by si m�li uchaze�i vybrat programy pr�v� u V�s?
Na�e fakulta nab�z� mal� studijn� programy, ve kter�ch studuje 20�40 student�. Rodinn� prost�ed� fakulty rozhodn� nen� anonymn�, studenti maj� mnoho mo�nost� zapojovat se do r�zn�ch akc�, kter� se na fakult� po��daj� nebo kter� sami iniciuj�. V mal�ch studijn�ch skupin�ch se studenti vz�jemn� znaj�, v�uka m��e b�t interaktivn� a komunikace s pedagogy je velmi �zk� a spolupracuj�c�. Pokud m� student o studovan� obor z�jem a d�v� podn�ty pro r�zn� aktivity (uspo��d�n� v�stavy pro d�ti z d�tsk�ho domova, akce pro seniory, dny prevence pro d�ti z mate�sk�ch, z�kladn�ch �i speci�ln�ch �kol), je ze strany vyu�uj�c�ch v�dy podpo�en. Jsme �kola prov�zan� s regionem, tak�e jsou do v�uky zapojeni odborn�ci z praxe, kte�� dok�� propojovat teorii s p��klady dobr� nebo �patn� praxe, aby m�l student lep�� odhad profesn� reality. Studenti se z�jmem chod� dou�ovat d�ti se znev�hodn�n�m, ��m� z�sk�vaj� ni��m nenahraditelnou zku�enost.
Jak p�ipravujete studenty na v�zvy od inkluze, p�es v�voj v oblasti modern�ch technologi� a um�l� inteligence a� po online v�uku?
Studenti Speci�ln� pedagogiky jsou p�ipravov�ni na situaci v sou�asn�ch �kol�ch, tedy inkluzivn� vzd�l�v�n�, kdy jeho mo�nosti i rizika nutn� mus� prol�nat jejich profesn� p��pravu, praxe, a supervizn� jsou vedeni k tomu, aby um�li hledat a naj�t r�zn� cesty �e�en�. Studenti Soci�ln� patologie a prevence maj� mj. praxe ve �koln�ch dru�in�ch hlavn�ho vzd�l�vac�ho proudu, ale tak� ve speci�ln�ch �kol�ch, volno�asov�ch organizac�ch pro d�ti s handicapem, n�zkoprahov�ch centrech apod.
Z hlediska modern�ch technologi� je v�uka sm��ov�na tak, aby byli schopni pracovat s r�zn�mi modern�mi vyu�ovac�mi �i kompenza�n�mi pom�ckami, kter� m� fakulta k dispozici a kter� v r�mci cvi�en� sami na sob� zkou��. Sou�asn� podporujeme studenty se socioekonomick�m znev�hodn�n�m krom� prosp�chov�ho stipendia nap�. t�m, �e jim na dobu studia zap�j��me notebooky nebo tablety, aby jim takov� p�ek�ka ve studiu nebr�nila v pln�n� povinnost�. Univerzita sou�asn� nab�z� v�em student�m krom� knihovny tak� p��stup do placen�ch datab�z�, tak�e se u�� vyhled�vat a pracovat se zahrani�n�mi zdroji a informacemi. Pro tuto pr�ci mohou vyu��t kr�tkodob�ch kurz�, kter� knihovna po��d� pro studenty.
Online v�uku aktu�ln� nem�me zavedenou v r�mci akreditovan�ch program�, proto�e u pedagogicky zam��en�ch program� je d�le�it� interakce, komunikace, pr�ce se zp�tnou vazbou, v�znam n�cviku konkr�tn�ch metod pr�ce, z�itkovou pedagogiku, co� jsou zku�enosti, kter� nelze online v�ukou z�skat a pracovat s nimi.
Kolik procent absolvent� skute�n� odch�z� do praxe u�it?
Studijn� programy jsou akreditov�ny v oblasti Neu�itelsk� pedagogiky, tedy absolventi bakal��sk�ch program� neodch�zej� p��mo u�it. Na druhou stranu mohou pracovat ve �kolstv�, neziskov�ch organizac�ch zam��en�ch na rodiny s d�tmi, jedince s posti�en�m a jejich rodiny. Nach�zej� velmi �irok� mo�nosti uplatn�n�, proto�e nap�. absolventi studijn�ho programu Soci�ln� patologie a prevence maj� sou�asn� statut soci�ln�ho pracovn�ka.
Jak vypad� ide�ln� uchaze� a co by m�l spl�ovat?
Ide�ln� uchaze� by m�l m�t v�eobecn� p�ehled a hlavn� by m�l um�t propojovat v�domosti, r�d se u�it nov�m dovednostem, neb�t se vstupovat do � na prvn� pohled � nekonformn�ch situac�, uv�domovat si, �e i takov� zku�enost osobnostn� posouv�. I s ohledem na n�ro�nost sou�asn� doby a heterogenitu t��d je jedn�m z nejd�le�it�j��ch p�edpoklad� soci�ln� zdatnost, aktivnost, iniciativnost, ochota se u�it nov�m v�cem, postup�m, p��stup�m, b�t zodpov�dn�, a to nejen ve vztahu k budouc� profesi, ale i s�m k sob�, sv�mu studiu.
Jakou p��pravu byste doporu�ili uchaze��m?
Neu�it se mechanicky, ale s pochopen�m a propojovat poznatky z r�zn�ch v�dn�ch obor�. Tak�e krom� v�born�ch znalost� p�edm�t� souvisej�c�ch se studiem (pedagogiky, psychologie, sociologie �i filozofie jako nutn�ho z�kladu) m�t p�ehled o aktu�ln�m d�n�, m�n�c� se legislativ�, paradigmatech p�i pr�ci s lidmi. Tedy m�t �otev�en� o�i, u�i� a p�em��let a kriticky hodnotit informace a zdroje, kter� se nab�z�. Pokud je na studijn� programy vypsan� jako p�ij�mac� zkou�ka zkou�ka u spole�nosti scio, co� na na�e studijn� programy v oblasti neu�itelsk� pedagogiky je, tak si je rozhodn� vyzkou�et n�kolikr�t, proto�e se zapo��t�v� nejlep�� v�sledek. D�le doporu�uji po��dn� prostudovat zve�ejn�n� podm�nky p�ij�mac�ho ��zen�, proto�e na n�kter� studijn� programy se lze dostat i bez p�ij�mac� zkou�ky, pokud m� uchaze� nap�. na st�edn� �kole v�born� prosp�ch.
Pedagogick� fakulta UHK
Mgr. �aneta K�nsk�, PR manager PDF UHK
Pro� by si m�li uchaze�i vybrat programy pr�v� u V�s?
Pedagogick� fakulta nab�z� pestrou �k�lu program� a studijn�ch obor�, kter� vyhovuj� r�zn�m z�jm�m a profesn�m aspirac�m, a� u� se chcete st�t u�itelem, soci�ln�m pedagogem, poradcem nebo se v�novat v�zkumu �i um�n�. Studenti na Pedagogick� fakult� maj� p��le�itost zapojit se do st�� a praktick�ho v�cviku, co� jim umo��uje rozv�jet z�kladn� dovednosti a z�skat zku�enosti v re�ln�m vzd�l�vac�m prost�ed�. Univerzita Hradec Kr�lov� je hrd� na to, �e sv�m student�m poskytuje podp�rn� vzd�l�vac� prost�ed�. Fakulta nab�z� mal� t��dy, co� umo��uje personalizovanou pozornost a interakci s profesory. Nav�c, pedagogi�t� pracovn�ci jsou zku�en� odborn�ci ve sv�ch oborech. Krom� v��e uveden�ho Univerzita realizuje slu�by jako je kari�rn� poradenstv�, kter� student�m pom�h� na jejich profesn� cest�. Za zm�nku stoj� i fakt, �e Hradec Kr�lov� je kr�sn� m�sto obklopen� bohat�m kulturn�m d�dictv�m, pulzuj�c� komunitu a p��zniv�m prost�ed�m pro studium a �ivot. V�b�r programu na Pedagogick� fakult� v Hradci Kr�lov� m��e poskytnout jedine�n� a obohacuj�c� z�itek ve t��d� i mimo ni.
Jak p�ipravujete studenty na v�zvy od inkluze, p�es v�voj v oblasti modern�ch technologi� a um�l� inteligence a� po online v�uku?
V�echna tato aktu�ln� t�mata jsou do profesn� p��pravy u�itel� pr�b�n� implementov�na. Pr�ce s nimi prob�h� jak na �rovni struktury studia (za�azen�m nov�ch t�mat nebo p�edm�t�), tak i z hlediska metod v�uky (intenzivn�j�� a nov� vyu��v�n� IT v�. um�l� inteligence, pr�ce s kazuistikami a n�cviky vztahuj�c�mi se k oblastem).
Kolik procent absolvent� skute�n� odch�z� do praxe u�it?
V posledn� dob� to je kolem 60% absolvent�.
Jak vypad� ide�ln� uchaze� a co by m�l spl�ovat?
Uchaze� na PdF UHK by m�l b�t schopen c�lev�dom�ho profesn�ho i osobnostn�ho rozvoje. M�l by m�t p�irozenou zv�davost, pracovitost a hlubok� z�jem o zvolen� program. Krom� obecn�ch p�edpoklad� by m�l m�t uchaze� ukon�en� st�edo�kolsk� vzd�l�n� s vynikaj�c�mi studijn�mi v�sledky a mus� spl�ovat po�adavky zohled�uj�c� specifick� pot�eby dan�ho programu, kter� jsou zve�ejn�ny na webov�ch str�nk�ch PdF UHK.
Jakou p��pravu byste doporu�ili uchaze��m?
Uchaze� by se m�l p�edev��m zorientovat v nab�dce studijn�ch program�, aby mohl zodpov�dn� zvolit studijn� program, kter� spln� jeho p�edstavy o p��prav� na budouc� povol�n�. PdF UHK p�ipravuje pro uchaze�e prezentace nab�dky studijn�ch program� na veletrz�ch pomaturitn�ho vzd�l�v�n� v Brn� a v Praze. V r�mci dn� otev�en�ch dve�� na PdF UHK p�ipravuje rozs�hlej�� prezentace nab�zen�ch studijn�ch program�, kde m� uchaze� mo�nost z�skat nejen podrobn� informace o programech ale tak� o mimo�koln�ch aktivit�ch, prax�ch, ubytov�n�, stravov�n�, studentsk�ch aktivit�ch nebo zahrani�n�ch st��ch. Uchaze��m m��eme doporu�it vhodn� v�b�r z nab�dky p��pravn�ch kurz� a konzultac�, kter� jsou ka�doro�n� aktualizov�ny podle z�jmu a popt�vky uchaze��. Uchaze�i maj� tak� mo�nost obezn�mit se s uk�zkov�mi testy zvolen�ho programu.
Pedagogick� fakulta UJEP
doc. PaedDr. Ladislav Bl�ha, Ph.D., d�kan
Pro� by si m�li uchaze�i vybrat programy pr�v� u V�s?
Je cel� �ada d�vod�, pro� by si m�l uchaze� vybrat studijn� programy pr�v� na na�� fakult�. Je toti� prvn� volbou pro v�echny z�jemce o u�itelskou i neu�itelskou pedagogiku v �steck�m, ale i Karlovarsk�m kraji. Jsme fakultou region�ln� univerzity, a tedy prvotn� z�jem v nab�dce program� vych�z� z po�adavku reagovat na pot�eby takto �iroce pojat�ho regionu. Jsme tradi�n�m poskytovatelem vzd�l�n� a spole�n� s p��rodov�deckou a filozofickou fakultou nab�z�me na 35 studijn�ch program�, kter� jdou nap��� v�emi vzd�l�vac�mi oblastmi. Um�me tak pokr�t nejen kompletn� spektrum p��pravy u�itel�, ale nab�z�me tak� kvalitn� studium soci�ln� a speci�ln� pedagogiky �i obor zam��en� na kinantropologii. Velk�mu z�jmu se t�� studium preprim�rn� a prim�rn� pedagogiky a speci�ln� pedagogiky. Dlouhodob� �sp�n� jsou um�lecko v�dn� studia, u�itelstv� t�lesn� v�chovy a u�itelstv� jazyk�. Absolventi t�chto studi� nemaj� probl�m z�skat v regionu zam�stn�n� p��mo v oboru, ve �ty�ech programech mohou pokra�ovat tak� do doktorsk�ho studia.
Jak p�ipravujete studenty na v�zvy od inkluze, p�es v�voj v oblasti modern�ch technologi� a um�l� inteligence a� po online v�uku?
A� by se mohlo zd�t, �e u�itelsk� studia reaguj� na v�zvy modern� doby opo�d�n�, opak je pravdou. Na�e fakulta sleduje v�voj spole�nosti i aktu�ln� trendy ve vzd�l�v�n� a nep�etr�it� je reflektuje v p��prav� budouc�ch pedagog�. D�ky kated�e speci�ln� a soci�ln� pedagogiky jsme byli s p�edstihem p�ipraveni na n�stup inkluze, byli jsme dokonce prvn� pedagogickou fakultou, kter� do sv�ch studijn�ch pl�n� v�adila p�edm�ty zprost�edkov�vaj�c� poznatky o sportu zdravotn� posti�en�ch ��k�. Nyn� jsou proinkluzivn� p��stupy sou��st� p��pravy v�ech student� fakulty. Obdobn� p��stup raz�me v t�matech, kter� v sou�asnosti �h�bou� �eskou eduka�n� realitou. Virtu�ln� realitu a dal�� modern� technologie vn�m�me jako obohacen� p��pravy student� a podporujeme jejich uv�liv� vyu�it�. V�zvy sou�asnosti jako je n�stup um�l� inteligence �i prob�haj�c� klimatick� zm�na za�azujeme do diskuz� se studenty a spole�n� hled�me cesty k jejich didaktick�mu uchopen�.
Kolik procent absolvent� skute�n� odch�z� do praxe u�it?
Pod�l absolvent� odch�zej�c�ch do praxe na pozice u�itel� je prom�nliv� p�edev��m v z�vislosti na studijn�m programu a roce absolutoria. Do zna�n� m�ry v�ak rozhoduj� i spole�ensko ekonomick� podm�nky �i pom�ry v regionu i za jeho hranicemi, vn�m�n� presti�e u�itelsk�ho povol�n� apod. Je tak� vhodn� poznamenat, �e mnohdy u�itelskou profesi studenti ji� vykon�vaj� a pracuj� na zv��en� nebo z�sk�n� pln� kvalifikace, nebo na pozice u�itel� nastupuj� absolventi neu�itelsk�ch studijn�ch program�. Obecn� je mo�n� konstatovat, �e u program� u�itelstv� hovo��me o cca 80-90 % absolvent�.
Jak vypad� ide�ln� uchaze� a co by m�l spl�ovat?
Uchaze� o studium na pedagogick� fakult� by m�l jevit z�jem o vzd�l�v�n� jako takov�. T�m mysl�me nejen obecn� z�jem o vyu�ov�n�, ale skute�nou motivaci pro rozvoj dal��ch generac�. Jednou z kl��ov�ch kompetenc� je schopnost komunikace. Uchaze� by m�l b�t schopn� jasn� formulovat a srozumiteln� vyj�d�it sv� my�lenky a n�zory. Dobr� komunika�n� dovednosti jsou nezbytn� nejen p�i vyu�ov�n�, ale i p�i budov�n� pozitivn�ho vztahu se studenty, rodi�i a kolegy. Empatie a schopnost porozum�t druh�m jsou dal��mi d�le�it�mi aspekty budouc�ch u�itel�, kte�� by m�li b�t citliv� k emoc�m a pot�eb�m student�. U�itel by m�l b�t schopn� p�izp�sobit v�uku individu�ln�m pot�eb�m jednotliv�ch ��k�, co� se m��e jevit jako kl��ov� faktor pro efektivn� v�sledky vzd�l�v�n�. Uchaze� o studium na pedagogick� fakult� by m�l m�t t� z�kladn� organiza�n� dovednosti, kter� jsou nezbytn� pro pr�ci budouc�ho pedagoga. Samoz�ejm�, uchaze� by m�l m�t v�born� znalosti, kter� se t�kaj� j�m vybran�ho studijn�ho programu. Budouc� pedagog - absolvent pedagogick� fakulty by m�l b�t schopen sd�let sv� odborn� znalosti s ��ky a rozv�jet je v dan� oblasti. Ide�ln� uchaze� by m�l b�t otev�en� nov�m p��stup�m a metod�m v�uky, kter� m��e d�le uplat�ovat a rozv�jet ve sv� pedagogick� kari��e.
Jakou p��pravu byste doporu�ili uchaze��m?
Zp�sob p��pravy vych�z� ze zvolen�ho studijn�ho programu. U v�ech program� je vedle nezbytn�ch osobnostn�ch p�edpoklad� v�hodou obecn� p�ehled a z�jem o problematiku. Podle n�ro�nosti p�ij�mac�ho ��zen�, resp. vyhl�en� podm�nek p�ij�mac�ho ��zen� lze tak� doporu�it specializovanou p��pravu. Ta je vhodn� v�dy a neztrat� se ani v p��pad�, �e dojde k prominut� p�ij�mac�ho ��zen�. Uchaze� by se p�edem m�l informovat o profilu absolventa a obsahu studijn�ho programu. M��e tak� vyu��t akc� organizovan�ch fakultou, kter� umo��uj� sezn�mit se s jej�m prost�ed�m, v�ukov�mi prostorami, n�kter�mi vyu�uj�c�mi apod.
Pedagogick� fakulta UK
prof. PaedDr. Michal Ned�lka, Dr., d�kan PDF UK
Pro� by si m�li uchaze�i vybrat programy pr�v� u V�s?
Klademe d�raz na kvalitu � do studijn�ch program� p�ij�m�me uchaze�e na z�klad� p�ij�mac�ch zkou�ek. Ten, kdo je p�ijat, si m��e b�t jist� t�m, �e u� na sam�m �vodu nov� studijn� dr�hy dok�zal, �e n�co v� a um�. Klademe d�raz na zku�enost � v�me, �e to, jak studenty u��me a jak se k nim chov�me, vn�maj� t�eba i bezd��n� jako vzorce, kter� pak nejsp� budou sami uplat�ovat ve sv� vlastn� pr�ci ve �kole. Klademe d�raz na jednotu � veden� fakulty vn�m� vyu�uj�c� i studenty jako jednu akademickou obec, v n� sice ka�d� z t�chto dvou skupin m� sv� posl�n� a c�le, ale ve skute�nosti tvo�� jednotu s jedn�m z�sadn�m c�lem � p��pravou pro v�chovu a vzd�l�v�n�.
Jak p�ipravujete studenty na v�zvy od inkluze, p�es v�voj v oblasti modern�ch technologi� a um�l� inteligence a� po online v�uku?
P��prava na inkluzivn� prost�ed� je p�irozenou sou��st� u�itelsk� p��pravy. V didaktik�ch jednotliv�ch p�edm�t� jsou studenti na pr�ci se ��ky se speci�ln�mi pot�ebami systematicky p�ipravov�ni. Krom� toho se touto problematikou hloub�ji zab�v� program Speci�ln� pedagogika nebo Psychologie.
Modern� technologie jsou sou��st� u�itelsk�ho programu na IT zam��en�ho tak, aby do �koly vstoupil opravdov� odborn�k. Ale tato problematiky prostupuje do ur�it� m�ry i ostatn�mi programy. V nich jsou technologie a pr�ce s nimi sou��st� oborov� p��pravy a vlastn� ji do velk� m�ry podmi�uj�.
Um�l� inteligence je nyn� ve v�ech sf�r�ch lidsk� �innosti na velk�m vzestupu a z�rove� nen� zcela jasn�, jak ji bezpe�n� uchopit. A jestli�e um�lou inteligenci �o�uk�vaj� r�zn� discipl�ny, my na tom jsme podobn�. U��me se pozn�vat jej� mo�nosti, produkty, klady i z�pory. Na Univerzit� Karlov� nyn� vznikaj� projekty, jak s AI pracovat a Pedagogick� fakulta do t�to problematiky tak� p�isp�v� sv�m d�lem. Jsme zde ov�em na za��tku a jsme tu p�i pozn�v�n� AI se studenty doslova na jedn� lodi. A chceme, aby AI byla dobr�m sluhou, nikoli zl�m p�nem. Tak�e AI se v brzk� dob� dostane do obsahu vyu�ovac�ch p�edm�t� pro v�echny studenty.
Naproti tomu s online v�ukou ji� m�me bohat� zku�enosti, m�me bohat� zku�enosti s klady i z�pory jednotliv�ch aplikac� a jejich vyu��v�n� jsme po skon�en� koronavirov� krize zcela neukon�ili. Nakonec v�dy u n�s byly popul�rn� kurzy Moodle a hybridn� formy v�uky nab�z�me tam, kde jsou u�ite�n� a efektivn�. V�dy� nap��klad v dob� zv��en� nemocnosti umo��uj� student�m st�le se v�uky z��ast�ovat, n�kter� aplikace usnad�uj� pr�ci s ulo�en�mi materi�ly apod. Ale jakkoli je distan�n� v�uka vhodn� zejm�na pro p�ed�v�n� poznatk�, nevyhneme se nutnosti v�uky prezen�n�. Zvl tam, kde jsou nutn� dovednosti komunika�n� nebo �innosti v dan�ch p�edm�tech.
Kolik procent absolvent� skute�n� odch�z� do praxe u�it?
Podle posledn�ch �et�en� odch�zej� do �kol a� t�i �tvrtiny absolvent�.
Jak vypad� ide�ln� uchaze� a co by m�l spl�ovat?
Ide�ln� uchaze� m� znalosti a je motivovan� pro pr�ci s mlad�mi lidmi. To p�edpokl�d� i vlastnosti, kter� se daj� shrnout do pojmu ��lov�k�. V�, �e n�sil� plod� zas jen n�sil�, �e nejlep�� v�chovou je p��klad, �e v ka�d�m �lov�ku se najde t�eba jen zrnko n��eho dobr�ho, �e autorita se t�ko z�sk�v� a lehce ztr�c� a �e bez pozitivn� motivace nelze nal�zt �t�st�.
Jakou p��pravu byste doporu�ili uchaze��m?
Uchaze��m doporu�uji samoz�ejm� p��pravu v oboru � u�itel mus� v�d�t a zn�t. Potom hned doporu�uji d�kladn� pop�em��let o tom, pro� se vlastn� uch�zet o p�ijet� zrovna na pedagogickou fakultu: chci studovat vysloven� danou problematiku (p�edm�t) nebo chci opravdu u�it? Pak t�eba muset j�t ten p�edm�t trochu stranou, proto�e budu muset �e�it dal�� v�ci � probl�my ��k�, rodi�� apod. A n�komu ��k� se t�eba stanu rozhoduj�c� oporou, zat�mco s jin�m budeme k sob� hledat cestu slo�it�. V t�to souvislosti uchaze��m doporu�uji, aby zrekapitulovali v�echna l�ta, kdy nav�t�vovali �koly, a zkusili zhodnotit, �eho a koho si takto zp�tn� v�� a pro�, jestli by cht�li a dok�zali takto pokra�ovat ve sv� profesn� dr�ze a doj�t je�t� d�l.
Pedagogick� fakulta UPOL
doc. Mgr. Petra �ob��ov�, Ph.D., prod�kanka pro vn�j�� vztahy a inovace
Pro� by si m�li uchaze�i vybrat programy pr�v� u V�s?
Proto�e Pedagogick� fakulta Univerzity Palack�ho v Olomouci je tou nejlep�� volbou! Jsme hrd� na to, �e na�e fakulta m� dobr� jm�no a je l�drem v �ad� oblast�, a� u� jde o vyu��v�n� digit�ln�ch technologi� a p�stov�n� digit�ln� gramotnosti, o speci�ln� pedagogiku, medi�ln� v�chovu nebo o um�leckou p��pravu budouc�ch u�itel�. Bez p�eh�n�n� a s n�le�itou hrdost� m��eme ��ct, �e diplom z na�� fakulty absolvent�m a absolventk�m v�ude otev�r� dve�e. Na�e n�kdej�� studuj�c� najdete nejen ve �koln�ch t��d�ch nebo �editeln�ch, ale tak� v logopedick�ch poradn�ch, ve speci�ln�pedagogick�ch centrech nebo t�eba v eduka�n�ch odd�len�ch muze� a galeri�.
Olomouck� pedagogick� fakulta pat�� nejen v r�mci �esk� republiky k t�m nejv�ce kvalitn�m a vyhled�van�m. Jsme �sp�n� nejen co do po�tu uchaze��, ale i sv�mi v�stupy: vzd�l�vac�mi, odborn�mi, v�zkumn�mi �i metodick�mi. Pracuj� u n�s t�my nejlep��ch odbornic a odborn�k�, na�e katedry a �stavy pat�� ke kvalitn�m a progresivn�m vysoko�kolsk�m pracovi�t�m p�ipravuj�c�m budouc� u�itele a dal�� odborn�ky v oblasti u�itelsk� a neu�itelsk� pedagogiky.
Z�jemc�m a z�jemkyn�m o studium nab�z�me pestrou a stabiln� nab�dku u�itelsk�ch i neu�itelsk�ch studijn�ch program�, kter� v optim�ln�m rozlo�en� pokr�vaj� pot�eby odborn� praxe a jejich� absolvov�n� je z�rukou dobr� uplatnitelnosti.
M�me akreditov�no velk� mno�stv� program�, a to jak v r�mci bakal��sk�ho, magistersk�ho a navazuj�c�ho magistersk�ho studia, tak i na �rovni studia doktorsk�ho. Nab�z�me i n�kter� specializovan� programy, je� jin� fakulty t�m�� nenab�zej�, nap��klad edukaci v kultu�e, logopedii, muzikoterapii nebo dramaterapii.
Nu a kone�n� je tu Olomouc, p�ekr�sn� historick� m�sto, v n�m� na�e fakulta s�dl�. Olomouc si zamiluje ka�d�, kdo v n� str�v� ��st sv�ho �ivota. Je to m�sto neuv��iteln� p�vabn�, p��jemn� pro �ivot i studium. Je to m�sto vskutku univerzitn�, doslova �ije studentsk�mi a univerzitn�mi akcemi. Okam�it� na v�s d�chne svou nezam�nitelnou atmosf�rou, historie a tradice se tady potk�v� s modern�m kulturn�m d�n�m.
Jak p�ipravujete studenty na v�zvy od inkluze, p�es v�voj v oblasti modern�ch technologi� a um�l� inteligence a� po online v�uku?
Ji� n�kolik let �sp�n� realizujeme jedine�n� koncept vlastn� p��pravy u�itel�, kter� jsme pojmenovali U�itel21. Je to na�e aktu�ln� odpov�� na pot�eby �kolstv� a spole�nosti, na�e vize u�itelstv� pro budoucnost, k jej�mu� napln�n� podnik�me konkr�tn� kroky. Pr�v� v r�mci tohoto konceptu jsme se sna�ili naj�t optim�ln� cestu p��pravy na v�echny uveden� v�zvy. Jsme hrd� na to, �e sou��st� na�ich akreditovan�ch studijn�ch program� jsou p�edm�ty, kter� p�stuj� dovednosti pot�ebn� pro �sp�n� fungov�n� v sou�asn�m prom�nliv�m sv�t� � t�eba dovednosti komunika�n�, digit�ln�, dovednost kriticky p�em��let. Mezi soubor kompetenc�, je� u n�s studuj�c� z�sk�vaj�, pat�� tak� medi�ln� gramotnost, jazykov� vybavenost nebo t�eba pr�v� praktick� i teoretick� znalosti z oblasti speci�ln� pedagogiky, tolik d�le�it� v inkluzivn�m �kolstv�.
A pokud se pt�te na um�lou inteligenci: jako prvn� a zat�m jedin� pedagogick� fakulta jsme k t�matu um�l� inteligence vydali metodick� doporu�en� pro studuj�c� � a z�rove� jsme pohotov� p�ipravili ucelen� �ady didaktick�ch materi�l�, kter� studuj�c�m i u�itel�m v praxi ukazuj� mo�nosti generativn�ch n�stroj� v r�mci vzd�l�v�n�. Z toho je vid�t, �e se v�n� zab�v�me nastupuj�c�mi trendy a reagujeme na n�.
Nejen koncept na�� p��pravy u�itel�, ale i zm�n�n� didaktick� materi�ly m��ete naj�t na na�em port�le U�itel21. Z n�j na v�s d�chne, jak ch�peme u�itelstv� a p��pravu budouc�ch u�itel�: sledujeme a utv���me nejnov�j�� trendy, nab�z�me metodickou podporu student�m i absolvent�m, spolupracujeme s prax�, nab�z�me srovn�n� se zahrani��m, tipy na vyu�it� digit�ln�ch technologi� nebo osv�tu t�kaj�c� se �ivota na internetu.
Na�� snahou je, aby absolventi a absolventky byli profesion�lov� a z�rove� vyzr�l� osobnosti ch�paj�c� spole�ensk� souvislosti. Na��m c�lem je p�ipravovat u�itele vzd�lan� a lidsk�, takov�, kte�� citliv� p�em��lej� nad pot�ebami ��k� a spole�nosti. Tak� proto b�nou v�ukovou nab�dku ka�d� semestr dopl�uj� p�edn�ky, kurzy, v�cviky, kulat� stoly s odborn�ky z praxe a mnoh� dal�� aktivity. V���m, �e na�i studuj�c� si maj� z �eho vyb�rat. V�ce o na�em konceptu U�itel21 najdete na www.ucitel21.cz.
Kolik procent absolvent� skute�n� odch�z� do praxe u�it?
Sou�asn� v�zkumy hovo�� o tom, �e p�es 80 procent student� pedagogick�ch fakult chce po absolvov�n� za��t u�it. Na�e fakulta sice nedisponuje statistick�mi �daji o tom, kolik p�esn� absolvent� odch�z� do pedagogick� praxe, ale kvalifikovan� odhad uveden� procento potvrzuje, mo�n� je i vy���.
Disponujeme ale �daji z ��adu pr�ce, kter� potvrzuj� vysokou uplatnitelnost na�ich absolvent� � jednodu�e �e�eno, tak�ka v�ichni ihned nach�zej� uplatn�n�. Z neform�ln�ch rozhovor� se studenty a studentkami navazuj�c�ch magistersk�ch program� lze usuzovat na zvy�uj�c� se z�jem o pedagogickou profesi. Stoup� pom�r student�, pro kter� pedagogick� fakulta nen� druhou nebo n�hodnou volbou a kte�� jsou pro u�itelstv� vysoce motivovan�.
To potvrzuj� i na�e statistiky, kter� ukazuj� na zvy�uj�c� se popularitu na�ich studijn�ch program�. V lo�sk�m roce jsme p�ijali celkem 7413 p�ihl�ek, letos byl po�et je�t� vy���: 8550. Mezi nejobl�ben�j�� studijn� programy pat�� U�itelstv� pro 1. stupe� z�kladn� �koly, U�itelstv� pro mate�sk� �koly a Anglick� jazyk se zam��en�m na vzd�l�v�n�. Sledujeme zvy�uj�c� se z�jem o n�stup do praxe, pl�n u�it a hlubok� z�jem o studium deklaruje st�le v�ce na�ich studuj�c�ch.
Jak vypad� ide�ln� uchaze� a co by m�l spl�ovat?
Ide�ln� uchaze� nebo uchaze�ka je �lov�k, kter� chce u�it! Kter� m� chu� vzd�l�vat se, pozn�vat nov� v�ci a kter� m� r�d d�ti a mlad� lidi. A taky ten, kter� se zaj�m� o sv�t okolo a o hlub�� souvislosti. Na��m uchaze�sk�m mottem je �Chci studovat, chci u�it, chci m�nit sv�t.� Mysl�m, �e v tomto heslu je �e�eno v�e, u�itel� a u�itelky toti� bez nads�zky m�n� osudy sv�ch ��k� a celou spole�nost. V tom je kr�sa, ale i odpov�dnost u�itelsk� profese.
Ide�ln� uchaze� by ale m�l m�t tak� chu� st�le se rozv�jet, celo�ivotn� se vzd�l�vat. Od u�itel� a u�itelek se toti� o�ek�v�, �e budou schopni reagovat na st�l� prom�ny sv�ta vzd�l�v�n�. �e je vyhodnot� nejen rychle, ale i zodpov�dn�, �e budou fungovat kvalitn� ka�d� den, te� a tady. Vypad� to, �e uchaze� o studium u�itelstv� � a pak tak� absolvent pedagogick� fakulty � by m�l b�t n�kdo jako u�itelsk� superman. Mysl�m ale, �e pokud v sob� m�te p�irozenou chu� objevovat nov� v�ci a pokud m�te vztah k d�tem, je to to hlavn�. A je�t� bych k tomu p�idala jednu v�c: je velmi d�le�it�, aby se mlad� uchaze�i o u�itelskou profesi ned�vali na vzd�l�v�n� jen skrze sv�j �zce zam��en� z�jem a obor, ale aby vn�mali celospole�ensk� souvislosti. M�li by b�t schopni p�em��let o tom, v jak�m sv�t� dne�n� ��ci �ij�, �emu �el� ve �kole i mimo ni, v �em jsou zraniteln�, co je tr�p� a co je m��e posouvat. Dne�n� u�itel mus� b�t otev�en� a kreativn� a rozhodn� mu nesta�� jen postavit se p�ed t��du a p�ta�ty�icet minut p�edn�et. Mus� um�t nadchnout. A hlavn�: mus� v�d�t, �e je ve t��d� pro sv� ��ky. M�l by jim um�t naslouchat, pomoci jim naj�t pevnou p�du pod nohama. Dobr� u�itel nebo u�itelka ukazuje sv�m ��k�m, �e sv�t pro n� m��e b�t dobr� m�sto. Pedagog je pro ��ka velmi d�le�itou vztahovou osobou a v dobr�m, n�kdy bohu�el i ve �patn�m, jej ovlivn� v budouc�m �ivot�. Uchaze�i o studium, kte�� jsou schopni pr�v� takto p�em��let, jsou pro n�s t�mi ide�ln�mi.
A kdy� u� hovo��me o uchaze��ch a jejich p�edpokladech, cht�la bych ke studiu povzbudit tak� uchaze�e se speci�ln�mi vzd�l�vac�mi pot�ebami. Na�� filozofi� toti� je, �e vysoko�kolsk� vzd�l�n� by m�lo b�t p��stupn� v�em z�jemc�m bez ohledu na jejich p��padn� speci�ln� pot�eby nebo posti�en�. Na�e vyhl�en� Centrum podpory student� se specifick�mi pot�ebami velmi �sp�n� bour� r�zn� bari�ry a student�m ��inn� pom�h�. R�zn� obory tak u n�s mohou bez probl�m� studovat nap�. studenti se sluchov�m �i zrakov�m posti�en�m nebo studenti s posti�en�m t�lesn�m. Jinak by to ani nebylo f�r!
Jakou p��pravu byste doporu�ili uchaze��m?
Mysl�m, �e nejlep�� p��pravou je pe�liv� studium na st�edn� �kole a z�jem o dan� obor. N�kter� studijn� programy mohou v r�mci p�ij�mac�ho ��zen� ov��ovat nejen v�eobecn� studijn� p�edpoklady, ale i dal�� specifick� znalosti nebo dovednosti. Informace lze dohledat na na�em webu, p��padn� dotazy r�di zodpov� na�e studijn� referentky a referenti nebo p��mo garanti program� a vyu�uj�c� na katedr�ch.
Fakulta humanitn�ch stud� UTB
Mgr. Libor Marek, Ph.D., d�kan
Pro� by si m�li uchaze�i vybrat programy pr�v� u V�s?
Na�e fakulta nab�z� n�kolik pedagogick�ch program�, mezi n� pat�� p�edev��m velmi ��dan� souvisl� p�tilet� studijn� program U�itelstv� pro 1. stupe� z�kladn� �koly. Studenty p�ipravujeme rovn� na profesn� dr�hu u�itel� v mate�sk�ch �kol�ch a specializovan�ch p�ed�koln�ch za��zen�ch, uchaze�i v tomto p��pad� mohou zvolit bakal��sk� studium U�itelstv� pro mate�sk� �koly nebo navazuj�c� magistersk� studijn� program P�ed�koln� pedagogika. Znalosti z oblasti Pedagogiky lze d�le roz�i�ovat v r�mci doktorsk�ho studia.
D�vod� pro v�b�r na�ich studijn�ch program� je cel� �ada.
Zaji��ujeme kvalitn� p��pravu k v�konu profese propojenou s postupn�m zapojov�n�m se student� do pr�b�n�ch pedagogick�ch prax� u� od prvn�ho ro�n�ku. Na praxe je kladen velk� d�raz v podstat� u v�ech na�ich nab�zen�ch program�, proto�e pot�eby praxe se dynamicky m�n� a je nutno na tyto zm�ny reagovat.
Nab�z�me souvisl� p�tilet� studijn� program U�itelstv� pro 1. stupe� z�kladn� �koly, kter� je velmi ��d�n.
Podporujeme z�sk�v�n� praktick�ch zku�enost� v zahrani��. O na�e studentky a studenty je z�jem, v podstat� ka�d� semestr vyj�d� jedna a� dv� studentky na praktickou st� v �esk� �kole bez hranic v Pa��i (p��sn� v�b�rov� ��zen�), letos vyjede studentka i do Bruselu.
Podporujeme jazykov� vzd�l�v�n� na fakult� po dobu cel�ho studia.
Nab�z�me atraktivn� a modern� prost�ed� na fakult�, vybavenost u�eben a prostor; atraktivn� um�st�n� fakulty p��mo v centru Zl�na.
Na�i studenti participuj� na akc�ch fakulty, p�i�em� nejv�znamn�j��mi aktivitami je p��prava celodenn�ch program� v r�mci Zl�n Film Festivalu (d�tsk�ho filmov�ho festivalu) a organizace letn� Junior univerzity pro d�ti �koln�ho v�ku.
Jak p�ipravujete studenty na v�zvy od inkluze, p�es v�voj v oblasti modern�ch technologi� a um�l� inteligence a� po online v�uku?
Uveden� v�zvy se objevuj� pr�b�n� a teprve vlivem aktu�ln�ch okolnost� nab�vaj� konkr�tn� podoby. Fakulta na n� proto reaguje pr�b�n�, a to r�zn�mi zp�soby. Pat�� mezi n� zejm�na: (1) zahrnov�n� p�edm�t� zam��en�ch na tuto problematiku do studijn�ch program�, (2) p�edn�ky pozvan�ch p�edn�ch odborn�k� s prezentacemi k t�mto t�mat�m, (3) vypisov�n� t�chto t�mat v r�mci bakal��sk�ch a diplomov�ch prac�, (4) reflexe t�mat ve v�zkumn�ch a rozvojov�ch projektech fakulty, co� nab�z� v�tan� prostor pro spolupr�ci s dal��mi fakultami univerzity (nap�. problematiku um�l� inteligence m��e na�e fakulta rozv�jet ve spolupr�ci s informatiky, a to v oblasti v�voje zam��en�ho na diagnostiku a podporu u�en� apod.). To znamen�, �e p��prava student� na v�zvy, kter� ve sv� ot�zce zmi�ujete, se neobejde bez mezioborov� a mezifakultn� spolupr�ce. I na tu se mohou uchaze�i o studium na na�� fakult� t�it.
Kolik procent absolvent� skute�n� odch�z� do praxe u�it?
Pokud jde o absolventy u�itelsk�ch studijn�ch program�, zde je m�ra n�stupu do praxe v posledn�ch letech celorepublikov� pom�rn� vysok� (bl�� se a� k 90 %), p�i�em� riziko nezam�stnatelnosti prozat�m nehroz�, nebo� demografick� k�ivka (po�ty �kol�k�) stoup�. Tak� d�ky zlep�en� plat� je u�itelstv� profes� se zvy�uj�c� se atraktivitou a p�itahuje odhodlan� a talentovan� mlad� lidi.
Jak vypad� ide�ln� uchaze� a co by m�l spl�ovat?
Ide�ln� uchaze� by m�l b�t nad�en� pro svou budouc� profesi, odpov�dn�, ch�pav�, p��telsk�, ohledupln�, m�l by m�t ambice posouvat se st�le d�l, m�t intelektu�ln� vlastnosti, jako jsou nap�. smysl pro logiku, tvo�iv� my�len� �i kreativita. Ur�it� by se m�l v�novat �innostem s d�tmi u� b�hem studia na st�edn� �kole, mimo �kolu, ve voln�m �ase, nap�. ��ast na t�borech, letn�ch �kol�ch pro d�ti, dou�ov�n� d�t�. M�l by si tedy budovat velmi dobr� vztah k d�tem, ale z�rove� i autoritu. D�le�itou charakteristikou uchaze�e je siln� z�jem o studovan� obor spolu s odhodl�n�m se mu dlouhodob� profesn� v�novat. Na z�klad� t�to studijn� a profesn� motivace ho fakulta vybav� pot�ebn�mi znalostmi a dovednosti, d�ky nim� bude schopen svoji profesi vykon�vat a d�le se v n� rozv�jet.
Jakou p��pravu byste doporu�ili uchaze��m?
V prvn�m kroku by si uchaze�i m�li ujasnit, zda zvolen� obor odpov�d� tomu, �emu by se cht�li v�novat a v �em jsou dob��. Pot� by se m�li sezn�mit s po�adavky na p�ij�mac� ��zen� a ve vztahu k nim usilovat o odpov�daj�c� p��pravu. Ta je obor od oboru r�zn�. V�tan� jsou uchaze�i, kte�� maj� vlastn� zku�enost s veden�m d�t�, s veden�m t�bor� apod. Zde si mohou vyzkou�et, zda je jejich budouc� profese bude skute�n� bavit.
Prague City University
doc. PhDr. Zden�k Star�, CSc., rektor
Pro� by si m�li uchaze�i vybrat programy pr�v� u V�s?
Zejm�na proto, �e v�uka na PCV� je individualizovan�, tj. zohled�uje jak akademick�, tak osobn� pot�eby jednotliv�ch student�, prob�h� v mal�ch skupin�ch a studenti dost�vaj� ve v�ech p�edm�tech okam�itou individualizovanou zp�tnou vazbu. Jak v p�edm�tech pedagogicko-psychologick�ch, tak lingvistick�ch i v p�edm�tech zam��en�ch na didaktiku angli�tiny. B�hem v�uky didaktick�ch p�edm�t� jsou studenti p�itom vystaveni re�ln�m situac�m, tj. participuj� na v�uce ve skute�n�ch kurzech angli�tiny. Pedagogov� PCV� jsou nav�c nejen odborn�ky znal�mi sv�ch obor�, ale i zap�len�mi, dedikovan�mi a podn�tn�mi u�iteli.
Studijn� program Specializace v pedagogice: v�uka ciz�ch jazyk� ve specializaci Angli�tina jako ciz� jazyk je p�itom realizov�n ve dvou modech, s �e�tinou jako vyu�ovac�m jazykem a v angli�tin�. Student�m se b�hem studia otv�r� i mo�nost slo�it cambridgeskou zkou�ku CELTA (Certificate in English Language Teaching to Adults), kter� je mezin�rodn� uzn�vanou kvalifikac� lektor� angli�tiny jako ciz�ho jazyka. Expertiza pedagog� PCV� nach�z� uplatn�n� i p�i v�uce Ministerstvem �kolstv�, ml�de�e a t�lov�chovy akreditovan�ho programu Dal�� vzd�l�v�n� pedagogick�ch pracovn�k� Učitelství předmětů pro 2. stupeň ZŠ a SŽ: cizí jazyk, tedy p�i v�uce tzv. �pedagogick�ho minima� pro u�itele angli�tiny.
Dal��m charakteristick�m rysem v�uky na PCV� je d�raz na learning, nikoliv jen teaching. D�raz je tedy kladen na aktivn� ��ast studenta p�i osvojov�n� nov�ch znalost� a dovednost�. Student nen� objektem p�soben� (teaching), je spoluhr��em pedagogick�ho procesu (learning).
A kone�n�, akademick� obec PCV� je sv�m charakterem mezin�rodn�. Vedle �esk�ch student� zde studuj� studenti z cca 40 dal��ch st�t� a vedle �esk�ch pedagog� je u�� i pedagogov�, jejich� mate��tinou je angli�tina (a� ji� britsk� nebo americk�).
Kone�n� na PCV� jsme si v�domi, �e studium na vysok� �kole je formativn�m obdob�m �ivota, kter� je d�le�it� nejen z hlediska studovan�ho oboru, ale i z hlediska dal��ch, kulturn�ch, soci�ln�ch aspekt� �ivota.
Jak p�ipravujete studenty na v�zvy od inkluze, p�es v�voj v oblasti modern�ch technologi� a um�l� inteligence a� po online v�uku?
Studenti PCV� se li�� sv�m kulturn�m a jazykov�m z�zem�m. Li�� se i specifick�mi studijn�mi pot�ebami, kter�m pedagogov�, ale i studenti ve sv�m vz�jemn�m kontaktu, vych�zej� vst��c. Inkluze je tak nejen jevem, se kter�m se vypo��d�vaj� pedagogov�, je ale i procesem, do kter�ho jsou zapojeni, kter� pro��vaj�, jeho� jsou nejen pasivn�, ale i aktivn� sou��st� v�ichni studenti.
Na PCV� funguje tzv. digital campus (digit�ln� kampus). Jeho sou��st� je nejen odpov�daj�c� hardwarov� a softwarov� vybaven�, ale i pou��v�n� t�chto prost�edk� v denn�m i kombinovan�m studiu (blended learning). On-line v�uka je tak jednou ze standardn�ch metod v�uky. Proto pandemie Covidu 19 neznamenala na PCV� p�eru�en� v�uky. Nicm�n� jsme si v�domi, �e osobn� kontakt u�itele a studenta i p�i efektivn�m vyu��v�n� digit�ln�ch prost�edk� je nezastupiteln�.
Pokud jde o um�lou inteligenci, jedn� se o t�ma, kter� se do pop�ed� diskus� relativn� �irok� ve�ejnosti dostalo zejm�na v posledn� dob�, kdy se AI stala �irok� ve�ejnosti dostupnou. Pro PCV� to z jedn� strany znamen�, �e s existenc� um�l� inteligence pedagogov� musej� po��tat zejm�na v souvislosti s atestacemi, ze strany druh� se v�ak AI nab�z� jako prost�edek v�uky. Jako s takov�m s AI PCV� po��t�.
Kolik procent absolvent� skute�n� odch�z� do praxe u�it?
Specializace v pedagogice: v�uka ciz�ch jazyk� a� ji� je vyu�ovac�m jazykem �e�tina nebo angli�tina, je profesn� zam��en�m studiem. Absolventi po skon�en� studia na PCV� pokra�uj� v magistersk�m studiu na �esk�ch nebo zahrani�n�ch (zpravidla evropsk�ch nebo britsk�ch) univerzit�ch (cca 50 % absolvent�), nebo vstupuj� do praxe. Z t�ch, kte�� vstupuj� do praxe, se p�es 70 % v�nuje v�uce angli�tiny jako ciz�ho jazyka: n�kdy jako zam�stnanci, jindy jako lekto�i na �voln� noze�. (Uveden� statistick� �daje se zakl�daj� na desetilet� zku�enosti Akcent College, p�edch�dkyni PCV�.) To je, mysl�m, velmi vysok� ��slo �sp�nosti ve srovn�n�m s pedagogick�mi fakultami.
Jak vypad� ide�ln� uchaze� a co by m�l spl�ovat?
Ide�ln� uchaze� je motivovan� uchaze�. Tedy uchaze�, kter� m� z�jem a� ji� o angli�tinu, o v �irok�m slova smyslu kulturu anglicky mluv�c�ch zem�, o v�uku angli�tiny. Ne nutn� o v�echno, ale i jen o jemu bl�zk� segment. O dal�� znalosti a dovednosti se postar� PCV�. Motivace, s ostatn�m si porad�me u� my.
Jakou p��pravu byste doporu�ili uchaze��m?
Nejd�le�it�j�� je b�t s to formulovat svou motivaci, vysv�tlit ji � to je �st�edn�m t�matem �stn�ho pohovoru, kter� prob�h� z velk� ��sti v angli�tin�. Nav�c, si uchaze� mus� b�t jist, �e v angli�tin� dos�hne na �rove� B2 Evropsk�ho referen�n�ho r�mce � to je p�edm�tem testu, pokud student ov�em nep�edlo�� certifik�t, kter� jeho �rove� zvl�dnut� angli�tiny dokl�d�.
D�kujeme za odpov�di.
Zdroj fotografi�: Archivy V�












Jsme tam, kde jste vy