- Absolvent
Student, kter� splnil podm�nky pro ��dn� ukon�en� studia. - Akademick� obec
Studenti a akademi�t� pracovn�ci dan� �koly - Akademick� pracovn�k
Akademick�mi pracovn�ky jsou profeso�i, docenti, odborn� asistenti, asistenti, lekto�i a v�de�t�, v�zkumn� a v�vojov� pracovn�ci pod�lej�c� se na pedagogick� �innosti. - Akademick� rok
Trv� 12 m�s�c�, za��tek stanov� rektor. - Akademick� sen�t
Samospr�vn� zastupitelsk� org�n �koly nebo fakulty, slo�en� z akademick�ch pracovn�k� a student�. Schvaluje podm�nky pro p�ijet� ke studiu, schvaluje rozpo�et, vnit�n� p�edpisy �koly, zpr�vy o �innosti, navrhuje jmenov�n� a odvol�n� rektora nebo d�kana, jmenuje a odvol�v� �leny v�deck� rady a disciplin�rn� komise. - Akreditace
Akreditaci ud�luje ministerstvo nejv��e na 10 let, lze ji opakovan� prodlou�it a po��dat o jej� roz���en�. Bez akreditace nelze p�ij�mat uchaze�e, konat v�uku, zkou�ky ani ud�lovat tituly. Pokud akreditace zanikne, zajist� vysok� �kola pokra�ov�n� studia stejn�ho nebo obdobn�ho programu, a to i na jin� vysok� �kole. - Akreditovan� studijn� program
Program akreditovan� Akredita�n� komis�. - Asistent
Akademick� pracovn�k. M��e se st�t docentem na z�klad� habilita�n�ho ��zen�. - Bakal��sk� pr�ce
Z�v�re�n� p�semn� pr�ce bakal��sk�ho studia. - Bakal��sk� studijn� program
Zam��uje se na p��pravu k v�konu povol�n� a studiu v navazuj�c�m magistersk�m programu. Standardn� doba studia je minim�ln� 3 a nejv��e 4 roky (180-240 ECTS kredit�). Studium se ukon�uje st�tn� z�v�re�nou zkou�kou, jej� sou��st� je zpravidla obhajoba bakal��sk� pr�ce. Absolvent z�sk� titul Bc., v oblasti um�n� BcA. - Bakal��, Bc., BcA.
Absolvent bakal��sk�ho studijn�ho programu, je opr�vn�n u��vat akademick� titul Bc. nebo BcA. - Bonifikace
Zv�hodn�n� p�i p�ij�mac�m ��zen� - obvykle za prosp�ch, studijn� v�sledky z ur�it�ch p�edm�t�, v�sledky sout��, �koln�ch olympi�d a podobn�. M��e m�t podobu bodov�ho zv�hodn�n� nebo a� �pln�ho prominut� p�ij�mac� zkou�ky. - CSc., kandid�t v�d
Kandid�t v�d, titul uv�d�n� za jm�nem. Od roku 1998 se neud�luje, pou��vat ji je i nad�le mo�no. M�sto toho se pou��v� mezin�rodn� uzn�van� titul Ph.D. - Cvi�en� a semin��e
Cvi�en� navazuj� na l�tku z p�edn�ek, mohou m�t formu procvi�ov�n�, p��klad�, mohou b�t zam��ena na diskuzi a rozbor dan�ho t�matu, i prakticky (experimenty, laboratorn� cvi�en�, tvorba, hry, m��en�, pozorov�n� atd.). Obvykle je po�et student� men��, zp�tn� vazba s vyu�uj�c�m vy���, je sledov�na doch�zka, ��ast, v�sledky �i aktivita p�i hodin�ch. - D�kan
Stoj� v �ele fakulty, jmenuje ho a odvol�v� rektor na n�vrh akademick�ho sen�tu fakulty. Funk�n� obdob� je �ty�let�. - D�lka studia
D�na z�konem a studijn�m a zku�ebn�m ��dem �koly pro dan� typy studia. P�i p�ekro�en� o v�ce ne� jeden rok je student povinen platit poplatky za studium. - Den otev�en�ch dve��
Den, kdy se dan� �kola prezentuje ve�ejnosti. Obvykle je mo�n� prohl�dka prostor �koly, z�jemci z�skaj� p�ehled o akreditovan�ch programech, n�plni obor�, vybaven� �koly nebo se ��astnit vzorov�ch p�edn�ek. - Denn�/prezen�n� studium
Forma studia, p�i kter� se student pravideln� (denn�) ��astn� p�edn�ek, cvi�en� apod. - Diploma Supplement (DS)
DS je dokument popisuj�c� podstatu, �rove�, obsah, postaven� studi�, kter� byla uskute�n�na a �sp�n� dokon�ena dr�itelem dokladu o kvalifikaci (tj. diplomu), kter� dodatek vhodn� dopl�uje. Dodatek k diplomu je prost�edkem ke zlep�en� mezin�rodn� "pr�hlednosti" a spravedliv�ho akademick�ho a profesn�ho uzn�v�n� kvalifikac�. Podporuje a usnad�uje mobilitu ob�an�, kter� je podm�n�na pr�kazn�mi doklady o jejich kvalifikaci. Usnad�uje vysok�m �kol�m uzn�v�n� zahrani�n�ch kvalifikac�. Ve sv�m komunik� z konference konan� dne 19.9.2003 v Berl�n� v r�mci tzv. Bolo�sk�ho procesu, stanovili minist�i zodpov�dn� za vysok� �kolstv� c�l, �e "od roku 2005 ka�d� absolvent obdr�� automaticky a bezplatn� dodatek k diplomu. Tento dodatek bude vyd�v�n v n�kter�m z �iroce pou��van�ch evropsk�ch jazyk�." (Zdroje: http://www.bologna.msmt.cz/?id=Dodatek, http://www.osu.cz/index.php?id=1522) - Diplomov� pr�ce
Z�v�re�n� p�semn� pr�ce magistersk�ho studia. Rozsah a form�ln� n�le�itosti stanovuje �kola, studentu je n�pomocen vedouc� diplomov� pr�ce. Posudek a hodnocen� navrhuje oponent. Diskuze nad diplomovou prac� je sou��st� st�tn� z�v�re�n� zkou�ky. - Disciplin�rn� komise
Projedn�v� disciplin�rn� p�estupky student�. Jmenuje rektor/d�kan z �ad �len� akademick� obce, polovinu komise tvo�� studenti. Funk�n� obdob� je nejv��e dvoulet�. - Disciplin�rn� p�estupek
Zavin�n� poru�en� povinnost� dle pr�vn�ho p�edpisu nebo vnit�n�ho p�edpisu �koly/fakulty/sou��sti. - Distan�n�/d�lkov� studium
Forma studia, p�i kter� se student p�ev�n� ne��astn� v�uky na univerzit�. V sou�asn� dob� p�eva�uje denn� nebo kombinovan� studium. - DiS., diplomovan� specialista
titul ud�luj� VO� , konzervato�e a V� (v r�mci tzv. celo�ivotn�ho vzd�l�v�n�) - Diserta�n� pr�ce
Z�v�re�n� pr�ce doktorsk�ho studia. - Docent, Doc.
titul ud�len� rektorem na z�klad� habilita�n�ho ��zen� - Dodatek k diplomu - Diploma Supplement
DS je dokument popisuj�c� podstatu, �rove�, obsah, postaven� studi�, kter� byla uskute�n�na a �sp�n� dokon�ena dr�itelem dokladu o kvalifikaci (tj. diplomu), kter� dodatek vhodn� dopl�uje. Dodatek k diplomu je prost�edkem ke zlep�en� mezin�rodn� "pr�hlednosti" a spravedliv�ho akademick�ho a profesn�ho uzn�v�n� kvalifikac�. Podporuje a usnad�uje mobilitu ob�an�, kter� je podm�n�na pr�kazn�mi doklady o jejich kvalifikaci. Usnad�uje vysok�m �kol�m uzn�v�n� zahrani�n�ch kvalifikac�. Ve sv�m komunik� z konference konan� dne 19.9.2003 v Berl�n� v r�mci tzv. Bolo�sk�ho procesu, stanovili minist�i zodpov�dn� za vysok� �kolstv� c�l, �e "od roku 2005 ka�d� absolvent obdr�� automaticky a bezplatn� dodatek k diplomu. Tento dodatek bude vyd�v�n v n�kter�m z �iroce pou��van�ch evropsk�ch jazyk�." (Zdroje: http://www.bologna.msmt.cz/?id=Dodatek, http://www.osu.cz/index.php?id=1522) - Doklady o studiu
Pr�kaz studenta a v�kaz o studiu, vysoko�kolsk� diplom, doklad o vykonan�ch zkou�k�ch, dodatek k diplomu a diplom - Doktorand
Student doktorsk�ho studijn�ho programu - Doktorsk� studijn� program
Studium zam��en� na b�d�n� a samostatnou teoretickou �i tv�r�� �innost, trv� nejm�n� 3 a nejv��e 4 roky, prob�h� podle individu�ln�ho studijn�ho pl�nu. Ukon�uje se st�tn� doktorskou zkou�kou a obhajobou diserta�n� pr�ce. - DrSc., D.Sc.
Doktor v�d (lat. doctor scientiarum, zkr. DrSc.) byla nejvy��� v�deck� hodnost �esk� republiky. Jeho nositel� si zkratku DrSc. umis�uj� za jm�no. Po roce 2001 bylo v �R ud�lov�n� titul� DrSc. zastaveno. �esk� pr�vo od t� doby n�hradu uveden�ho titulu nezn�. Titul doktor v�d se zkratkou DSc., nejvy��� sou�asn� odborn� ocen�n� v�dce, v�ak nehled� k tomu ud�luje. (Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/DrSc) - Druh�/prvn� kolo p�ij�mac�ho ��zen�/zkou�ky
R�zn� term�ny kon�n� p�ij�mac�ch zkou�ek. M��e j�t o dopln�n� po�tu uchaze�� oboru, pokud se nenapln� v kole prvn�m, nebo o navazuj�c� data kon�n� v r�mci v�cekolov� p�ij�mac� zkou�ky (nap�. p�semn� a �stn� ��st). - Dvouborov� studium
Obvykle se studuje jeden obor, n�kter� studia jsou dvou- �i v�ceoborov� � typick� je to pro u�itelsk� obory nebo n�kter� kombinace v r�mci filozofick�ch fakult (nap�. r�zn� obory archeologie na Filozofick� fakult� Univerzity Karlovy v Praze). N�kter� programy jsou bezoborov� (nap�. magistersk� program Stomatologie na 1. l�ka�sk� fakult� Univerzity Karlovy v Praze). - ECTS
European Credit Transfer System (ECTS) Evropsk� kreditn� syst�m byl vytvo�en v roce 1989 jako pilotn� projekt, kter� m�l zjednodu�it uzn�v�n� studia na zahrani�n� vysok� �kole v r�mci mobility v programu SOCRATES-ERASMUS, tedy p�enositelnost kredit� (credit transfer). Jako syst�m p�enosu kredit� se roz���il do 30 zem� a byl zaveden na v�ce ne� 1000 vysok�ch �kol. Bakal��sk� studium: 180-240 ECTS kredit�, navazuj�c� magistersk� studium 60-180 ECTS kredit�, nenavazuj�c� 240 � 360 ECTS kredit� - Erasmus Student Network (ESN)
Erasmus Student Network (ESN) je evropsk� studentsk� organizace. Jej�m c�lem je podporovat studentskou mobilitu. M� p�es 12 000 �len� na v�ce ne� 270 univerzit�ch ze zem� Evropy a bl�zk�ho okol�. ESN p�sob� na lok�ln� (univerzitn�), n�rodn� a mezin�rodn� �rovni. Ka�d� rok jej� slu�by vyu�ije p�es 150 000 zahrani�n�ch student�, kte�� v r�mci sv�ho pobytu nav�t�v� n�kterou z univerzit, na kter�ch ESN existuje. - Fakulta
Sou��st vysok� �koly. Realizuje akreditovan� studijn� programy. Fakultu vede d�kan, dal��mi org�ny jsou v�deck� rada, disciplin�rn� komise a akademick� sen�t. - Forma studia
D�l� se na prezen�n�, distan�n� nebo kombinovanou. - Habilita�n� ��zen�
Sest�v� se z habilita�n� pr�ce a jej� obhajoby, dal��ch prac� a pedagogick� zp�sobilosti na z�klad� hodnocen� habilita�n� p�edn�ky a p�edchoz� pedagogick� praxe. - Imatrikulace
Imatrikulace (tak� immatrikulace, z lat. in-matriculo, zapisuji do seznamu) je z�pis do ��edn�ho seznamu. Nej�ast�ji se pou��v� pro slavnostn� p�ijet� studenta do akademick� obce vysok� �koly. Studenti se shrom�d� v aule, vyslechnou projevy rektora a d�kana i zn�n� univerzitn�ho slibu. Pak p�edstupuj� p�ed z�stupce �koly, v�t�inou rektora nebo prorektora, d�kana, prod�kany a z�stupce u�itelsk�ho sboru. Ti jsou oble�eni ve slavnostn�ch tal�rech. Rektor, d�kan a prod�kani maj� �et�zy s medailemi jako odznak sv� funkce. D�le�itou osobou je pedel univerzity a pedel fakulty, kte�� nesou �ezla. Na �ezlo fakulty student p�ikl�d� dva prsty a slibuje, �e bude piln�m studentem a bude ct�t jm�no �koly. - Index
Studijn� pr�kaz, v�kaz studenta o studiu, jsou zde zaps�ny vybran� p�edm�ty, v�sledky z�po�t� a zkou�ek - Ing.
Titul absolventa magistersk�ho studijn�ho programu - ekonomie, technick� v�dy, technologie, zem�d�lstv�, lesnictv� a vojenstv� - Ing. arch.
Titul absolventa magistersk�ho studijn�ho programu - architektura - Jednooborov� studium
Obvykle se studuje jeden obor, n�kter� studia jsou dvou- �i v�ceoborov� � typick� je to pro u�itelsk� obory nebo n�kter� kombinace v r�mci filozofick�ch fakult (nap�. r�zn� obory archeologie na Filozofick� fakult� Univerzity Karlovy v Praze). N�kter� programy jsou bezoborov� (nap�. magistersk� program Stomatologie na 1. l�ka�sk� fakult� Univerzity Karlovy v Praze). - JUDr.
Titul z�skan� po slo�en� rigor�zn� zkou�ky a obhajob� rigor�zn� pr�ce - doktor pr�v - kampus, campus
vysoko�kolsk� �zem� (prostranstv� v�etn� budov), are�l vysok� �koly - Kandid�t v�d
Kandid�t v�d, titul uv�d�n� za jm�nem. Od roku 1998 se neud�luje, pou��vat ji je i nad�le mo�no. M�sto toho se pou��v� mezin�rodn� uzn�van� titul Ph.D. - Katedra
organiza�n� nebo v�decko-v�zkumn� �tvar na vysok� �kole - Kolej
Kolej (z latinsk�ho collegium) je ubytovac� za��zen� pro studenty vysok�ch �kol funguj�c� celoro�n�. Jeho sou��st� obvykle n�kdy i stravovac� za��zen� - menza (vysoko�kolsk� j�delna). - Kolokvium
d�l�� �stn� zkou�ka na vysok� �kole, zprav. z l�tky p�ednesen� v semestru pr�v� uplynul�m - Kombinovan� studium
Forma studia, p�i kter� se student ��astn� v�uky na univerzit� s men�� intenzitou, ne� student denn�ho/prezen�n�ho typu studia. - Konzultace
Konzulta�n� hodiny, dopln�n� syst�mu p�edn�ek a cvi�en�, pomoc student�m v r�zn�ch f�z�ch studia (p�ed zkou�kami, v procesu zpracov�n� semin�rn�ch, bakal��sk�ch �i diplomov�ch prac� atd.) - Kredit
Jednotka kreditn�ho syst�mu. Kreditn� syst�m (ECTS nebo srovnateln� syst�m) je u��v�n v�t�inou vysok�ch �kol. Podm�nkou pro z�pis do dal��ho semestru m��e b�t dosa�en� ur�it�ho po�tu kredit�. - Kruh
Skupina student� se stejn�m rozvrhem. Vzhledem k existenci kreditn�ho syst�mu ji� nejsou kruhy tak roz���en�, v�t�inou jde o prvn� ro�n�ky n�ro�n�j��ch obor�, kde mus� jednotliv� p�edm�ty navazovat (medic�na, technick� obory). - Kurz
Vyu�ovan� p�edm�t - Kvestor
��d� hospoda�en� a vnit�n� spr�vu �koly, jmenov�n a odvol�v�n rektorem. - Magistersk� studijn� program, magistersk� titul, Mgr.
Zam��uje se na z�sk�n� teoretick�ch poznatk�, zvl�dnut� jejich aplikace a rozvoji schopnost� k tv�r�� �innosti, v oblasti um�n� na um�leckou p��pravu a rozvoj talentu. Navazuj�c� magistersk� studium navazuje na bakal��sk� studijn� program, doba studia je nejm�n� rok, nejv��e t�i roky (60-180 ECTS kredit�). Nenavazuj�c� magistersk� studium nenavazuje na bakal��sk� studijn� program, doba studia je nejm�n� �ty�i roky, nejv��e �est let (240 �360 ECTS kredit�). Studium je zakon�eno st�tn� z�v�re�nou zkou�kou, jej� sou��st� je obhajoba diplomov� pr�ce. L�ka�sk� a obory veterin�rn�ho l�ka�stv� a hygieny se zakon�uj� st�tn� rigor�zn� zkou�kou. P�ehled titul� najdete v odkazu Tituly. - MBA
Master of Business Administration (MBA nebo tak� M.B.A.) je vysoko�kolsk� postgradu�ln� studijn� program, zam��en� na z�sk�n� znalost� v oboru managementu. V sou�asn� dob� je mo�no v �esku studovat MBA t�m�� na dvou des�tk�ch jak soukrom�ch vysok�ch �kol�ch, tak i na �kol�ch st�tn�ch. Studium MBA na �esk�ch �kol�ch prob�h� v drtiv� v�t�in� p��pad� formou zastoupen� zahrani�n� univerzity v �R. Studium MBA nen� ani na st�tn�ch vysok�ch �kol�ch dotov�no st�tem. - MDDr.
Titul absolventa magistersk�ho studijn�ho programu, doktor zubn�ho l�ka�stv� - Menza
Stravovac� za��zen� vysok� �koly - Mezifakultn� studium
Dvouoborov� studium, kde jednotliv� obory jsou z r�zn�ch fakult. - MgA.
Titul absolventa magistersk�ho studijn�ho programu - magistr um�n� - Mgr.
Titul absolventa magistersk�ho studijn�ho programu - ostatn� oblasti - MUDr.
Titul absolventa magistersk�ho studijn�ho programu, doktor medic�ny - MVDr.
Titul absolventa magistersk�ho studijn�ho programu, doktor veterin�rn� medic�ny - Navazuj�c� magistersk� studium
Navazuj�c� magistersk� studium navazuje na bakal��sk� studijn� program, doba studia je nejm�n� rok, nejv��e t�i roky. - Nenavazuj�c� magistersk� studium
Nenavazuj�c� magistersk� studium nenavazuje na bakal��sk� studijn� program, doba studia je nejm�n� �ty�i roky, nejv��e �est let. - Neuniverzitn� vysok� �kola
Vysok� �kola, kter� uskute��uje bakal��sk� nebo i magistersk� studijn� programy, ne�len� se na fakulty. - NSZ Scio - N�rodn� srovn�vac� zkou�ky
N�rodn� srovn�vac� zkou�ky spole�nosti Scio. N�kter� fakulty a �koly p�ihl�ej� k jejich v�sledk�m. - Nult� ro�n�k
Druh p��pravn�ho kurzu na p�ij�mac� zkou�ku a studium dan�ho oboru. Organizuj� je vysok� �koly a dal�� vzd�l�vac� instituce. P�i spln�n� podm�nek m��e b�t po absolvov�n� kurzu prominuta p�ij�mac� zkou�ka nebo uzn�na ��st p�edm�t�. - Obecn� studijn� p�edpoklady (OSP)
Test Obecn�ch studijn�ch p�edpoklad� (OSP) v r�mci NSZ Scio testuje z�kladn� dovednosti a schopnosti pro �sp�n� vysoko�kolsk� studium. Nejedn� se o test st�edo�kolsk�ch znalost�, p�i �e�en� �loh se vych�z� pouze z informac� v zad�n�. - Oborov� voliteln� p�edm�t
Okruh p�edm�t� dan�ho oboru, z nich� si student vybere p�edm�ty podle sv�ho z�jmu ve v��i p�edepsan�ch kredit� - Odborn� asistent
Odborn� asistent je akademick�m pracovn�kem. Jako takov� vede v�uku a b�d�, tedy p�ev�n� cvi�� (p��padn� i p�edn��), p�e skripta, vede studenty p�i semestr�ln�ch projektech, bakal��sk�ch prac�ch a diplomov�ch prac�ch, a �e�� granty. Pokud spln� podm�nky, m��e se st�t docentem. - Odvol�n�, p�ezkoum�n� rozhodnut�
Uchaze� m��e po��dat o p�ezkoum�n� rozhodnut�. ��dost se pod�v� org�nu, kter� rozhodnut� vydal, ve lh�t� 30 dn� ode dne jeho doru�en�; zme�k�n� t�to lh�ty lze ze z�va�n�ch d�vod� prominout. Jestli�e je t�mto org�nem d�kan, m��e s�m ��dosti vyhov�t a rozhodnut� zm�nit, jinak ji p�ed� k rozhodnut� rektorovi. Rektor zm�n� rozhodnut�, kter� bylo vyd�no v rozporu se z�konem, vnit�n�m p�edpisem vysok� �koly nebo jej� sou��sti nebo podm�nkami stanoven�mi podle � 49 odst. 1 a 3. Jinak ��dost zam�tne a p�vodn� rozhodnut� potvrd�. - Opravn� term�n
Dal�� term�n pro slo�en� zkou�ky, pokud v prvn�m term�nu student neusp�l. Obvykle jsou opravn� term�ny dva, z�le�� na studijn�m ��du �koly. M��e n�sledovat opakov�n� p�edm�tu, p�i nespln�n� po�tu kredit� pak i ro�n�ku nebo ukon�en� studia, n�kdy lze po��dat i o dodate�n� term�n. - Ph.D.
Absolvent�m studia v doktorsk�ch programech se ud�luje titul doktor - Ph.D., uv�d�n� za jm�nem - PhDr.
Titul z�skan� po slo�en� rigor�zn� zkou�ky a obhajob� rigor�zn� pr�ce, humanitn�, pedagogick� a spole�ensk� v�dy - doktor filozofie - PharmDr.
Titul z�skan� po slo�en� rigor�zn� zkou�ky a obhajob� rigor�zn� pr�ce - doktor farmacie - Poplatek za p�ij�mac� ��zen�
Je t�eba dolo�it jeho zaplacen� (p��loha pap�rov� p�ihl�ky, p��padn� se plat� p�i pod�n� n�kter�ch typ� elektronick�ch p�ihl�ek) jedn� se o ��stky od cca 300 K� (nap�. u �kol, kter� p�ihl�� k v�sledk�m NSZ Scio) a� po n�kolikatis�cov� ��stky u n�kter�ch soukrom�ch �kol. Poplatek je obvykle nevratn�. - Poplatky za studium
Ve�ejn� vysok� �kola m��e stanovit poplatek za p�ij�mac� ��zen�, poplatek za p�ekro�en� standardn� doby studia, prodlou�en� o jeden rok, poplatek za studium dal��ho studijn�ho programu, pokud se nejedn� nap�. o v�ceoborov� studium nebo navazuj�c� magistersk� studium a tak� poplatek za studium v ciz�m jazyce. Soukrom� vysok� �kola poplatky mus� zve�ejnit ve sv�m vnit�n�m p�edpisu a stanovuje je dle sv�ho uv�en�. - Postgradu�ln� studium
Studium navazuj�c� na ukon�en� vysoko�kolsk� vzd�l�n� - Povinn� p�edm�t
P�edm�t, kter� mus� student v r�mci studia absolvovat. B�vaj� to kl��ov� p�edm�ty pro dan� obor, obvykle tvo�� n�pl� bakal��sk�ch a st�tn�ch z�v�re�n�ch zkou�ek. - Povinn� voliteln� p�edm�t, voliteln� p�edm�t
Okruh p�edm�t�, z nich� si student vybere p�edm�ty podle sv�ho z�jmu ve v��i p�edepsan�ch kredit� - Prezen�n�/denn� studium
Forma studia, p�i kter� se student pravideln� (denn�) ��astn� p�edn�ek, cvi�en� apod. - Profesor
Profesora jmenuje prezident republiky na n�vrh v�deck� rady vysok� �koly. - Program celo�ivotn�ho vzd�l�v�n�
Programy zam��en� na v�kon povol�n� nebo z�jmy, absolvent z�sk� osv�d�en�, u vybran�ch program� se m��e absolvent st�t studentem (nap�. b�t p�ijat bez p�ij�mac�ho ��zen�) a p�i spln�n� podm�nek zapo��tat i kredity, z�skan� p�i studiu. ��astn�ci programu nemaj� status studenta. - Promoce
slavnostn� akt ud�len� akademick�ho nebo v�deck�ho titulu nebo hodnosti; zakon�en� studia na vysok� �kole - Prod�kan
z�stupce d�kana fakulty, je jmenov�n i odvol�v�n d�kanem - Prorektor
z�stupce rektora vysok� �koly, je jmenov�n i odvol�v�n rektorem - Prvn�/druh� kolo p�ij�mac�ho ��zen�/zkou�ky
R�zn� term�ny kon�n� p�ij�mac�ch zkou�ek. M��e j�t o dopln�n� po�tu uchaze�� oboru, pokud se nenapln� v kole prvn�m, nebo o navazuj�c� data kon�n� v r�mci v�cekolov� p�ij�mac� zkou�ky (nap�. p�semn� a �stn� ��st). - P�edn�ka
Z�kladn� forma v�uky na v�t�in� �kol. Obvykle je ur�ena pro v�t�� mno�stv� student� (p�edn�kov� s�ly, auly aj.). ��ast teoreticky nen� povinn�, z�le�� na p�edn�ej�c�m a na tom, zda jsou ostatn� studijn� materi�ly dostate�n�m podkladem pro n�sledn� z�po�et �i zkou�ku. - P�edterm�n
Term�n zkou�ky, vypsan� p�ed za��tkem ofici�ln�ho zkou�kov�ho obdob�. - P�eru�en� studia
Podm�nky v�etn� nejdel�� povolen� doby p�eru�en� studia stanov� studijn� a zku�ebn� ��d, studium m��e b�t teoreticky p�eru�eno i opakovan�. Po dobu p�eru�en� studia nen� student z pohledu z�kona studentem (tzv. status studenta) - P�ihl�ka
Povinn� obsahuje jm�no, pop��pad� jm�na, p��jmen�, rodn� ��slo, bylo-li p�id�leno, a adresu m�sta trval�ho pobytu na �zem� �esk� republiky, pop��pad� bydli�t� mimo �zem� �esk� republiky; cizinec uvede t� datum narozen�, pohlav�, bydli�t� v �esk� republice a st�tn� ob�anstv�. M��e b�t v elektronick� nebo pap�rov� podob� (vlastn� formul�� �koly nebo tiskopis SEVT), je nutno ji podle po�adavk� dan� �koly do stanoven�ho term�nu odeslat nebo doru�it na studijn� odd�len� a p�ilo�it potvrzen� o zaplacen� poplatku. - P��pravn� kurz
P��prava na p�ij�mac� zkou�ku a studium dan�ho oboru. Organizuj� je vysok� �koly a dal�� vzd�l�vac� instituce. Existuj� r�zn� typy kurz� - nult� ro�n�ky, semestr�ln� kurzy a podobn�. Studium hrad� ��astn�ci, status studenta ��astn�ci nez�sk�vaj� (pokud nejsou studenty st�edn� �koly, vysok� �koly nebo kurz� dle vyhl�ky 322/2005 Sb.) - P�ijet� ke studiu
Podm�nkou je dosa�en� �pln�ho st�edn�ho �i st�edn�ho odborn�ho vzd�l�n� (um�n� tak� vy��� odborn� vzd�l�n� z konzervato��), u navazuj�c�ho magistersk�ho studia tak� ��dn� ukon�en� bakal��sk�ho studijn�ho programu, u doktorsk�ho ukon�en� magistersk�ho studijn�ho programu. Dal�� podm�nky stanovuje �kola nebo fakulta (prosp�ch, p�ij�mac� zkou�ky, u magistersk�ho studia p��buznost studijn�ch obor�). - P�ij�mac� ��zen�
Za��n� doru�en�m p�ihl�ky �kole nebo fakult�/�stavu. O p�ijet� rozhoduje d�kan resp. rektor. Do 30 dn� od p�ij�mac� zkou�ky/p�ij�mac�ho ��zen� uchaze� obdr�� rozhodnut�, do 15 dn� pak mus� �kola zve�ejnit zpr�vu o pr�b�hu p�ij�mac�ho ��zen�. Do 30 dn� od doru�en� lze po��dat o p�ezkoum�n� rozhodnut� ("odvol�n�") d�kana/rektora. - P�ij�mac� zkou�ka
M��e m�t podobu p�semnou, �stn�, talentovou (um�leckou nebo v�konovou nap�. u sportovn�ch, u�itelsk�ch, sportovn� zam��en�ch nebo medicinsk�ch obor�), m��e b�t jedno- �i v�cekolov� (typicky u um�leck�ch obor�, kdy uchaze�i dod�vaj� dom�c� pr�ce a ��astn� se i v�cedenn�ch talentov�ch zkou�ek). Podm�nky prominut� ur�uje �kola, m��e stanovit i p�ijet� pouze na z�klad� prosp�chu nebo jin�ch podm�nek. - Registrace p�edm�t�
V�b�r povinn�ch a povinn� �i oborov� voliteln�ch p�edm�t�, kter� si student zap�e pro dan� semestr. Posloupnost a n�vaznost p�edm�t� a po�ty kredit� pro dan� rok jsou stanoveny studijn�m a zku�ebn�m ��dem �koly. - Rektor
Stoj� v �ele veden� vysok� �koly, je jmenov�n a odvol�v�n prezidentem republiky. Funk�n� obdob� je �ty�let�. Zastupuj� ho prorekto�i, kter� jmenuje a odvol�v� rektor. - RNDr.
Titul z�skan� po slo�en� rigor�zn� zkou�ky a obhajob� rigor�zn� pr�ce - doktor p��rodn�ch v�d - Rozpo�et ve�ejn� vysok� �koly
P��jmy tvo�� zejm�na p��sp�vek a dotace (nap�. na ubytov�n� a stravov�n� student�) ze st�tn�ho rozpo�tu, podpora v�zkumu aj. z ve�ejn�ch prost�edk�, v�nosy z majetku a dopl�kov� �innosti �i dar� a d�dictv�. Rozpo�et nesm� b�t sestavov�n jako deficitn�. - Rozhodnut� o p�ijet�
O p�ijet� rozhoduje d�kan resp. rektor. Do 30 dn� od p�ij�mac� zkou�ky/p�ij�mac�ho ��zen� uchaze� obdr�� rozhodnut�, do 15 dn� pak mus� �kola zve�ejnit zpr�vu o pr�b�hu p�ij�mac�ho ��zen�. Do 30 dn� od doru�en� lze po��dat o p�ezkoum�n� rozhodnut� ("odvol�n�") d�kana/rektora. - Rozvrh studia
Studium se d�l� na semestry, ro�n�ky nebo bloky. Ka�d� tato ��st zahrnuje v�uku, zkou�ky a pr�zdniny. - ��zen� ke jmenov�n� profesorem
Nutn� jsou alespo� dv� p�semn� doporu�en� profesor�, n�vrh d�kana nebo rektora. Prokazuje se pedagogick� a v�deck�/um�leck� kvalifikace. Uchaze� mus� b�t docentem, profesor�m renomovan�ch zahrani�n�ch vysok�ch �kol m��e b�t tato podm�nka prominuta. - Sankce
Napomenut�, podm�n�n� vylou�en� ze studia, vylou�en� ze studia. Ud�luj� se za disciplin�rn� p�estupek, p�ihl�� se k okolnostem, charakteru jedn�n� atd., vylou�en� je mo�n� v p��pad� �mysln�ho sp�ch�n� p�estupku. - Semestr
pololet�, polovina �koln�ho roku - Semin��e a cvi�en�
Cvi�en� navazuj� na l�tku z p�edn�ek, mohou m�t formu procvi�ov�n�, p��klad�, mohou b�t zam��ena na diskuzi a rozbor dan�ho t�matu, i prakticky (experimenty, laboratorn� cvi�en�, tvorba, hry, m��en�, pozorov�n� atd.). Obvykle je po�et student� men��, zp�tn� vazba s vyu�uj�c�m vy���, je sledov�na doch�zka, ��ast, v�sledky �i aktivita p�i hodin�ch. - Semin�rn� pr�ce
P�semn� pr�ce, kterou studenti zpracov�vaj� v n�kter�ch kurzech/p�edm�tech. M��e b�t podm�nkou pro ud�len� z�po�tu �i p�ipu�t�n� ke zkou�ce, rozsah a formu stanovuje vyu�uj�c�. - Skripta
U�ebn� texty vysok�ch �kol. N�kter� �koly je vyd�vaj� samy, cena b�v� ni��� ne� u publikac� komer�n�ch vydavatelstv�, daj� se z�skat na burz�ch skript, od student� vy���ch ro�n�k� nebo v antikvari�tech. Vybran� soukrom� vysok� �koly je poskytuj� student�m zdarma v r�mci �koln�ho. V posledn� dob� roste v�znam elektronick� podoby u�ebn�ch materi�l�, a� u� jde o z�znamy p�edn�ek, prezentace a nebo dal�� formy dokument� ke sta�en�. - Soukrom� vysok� �kola
Vysok� �kola, kter� prost�edky na sv�j provoz a v�uku z�sk�v� z jin�ch zdroj�, ne� �koly ve�ejn�, zejm�na v podob� �koln�ho nebo r�zn�ch dotac�, dar� apod. Mus� m�t souhlas ministerstva a alespo� jeden odsouhlasen� akreditovan� studijn� program, s�dlo na �zem� �lensk�ho st�tu Evropsk� unie nebo b�t z��zena podle pr�va �lensk� zem� EU. Vnit�n� p�edpisy stanov� org�ny i jejich p�sobnost. D�l� se na obecn� prosp�n� spole�nosti nebo jinou pr�vn� formu (s.r.o., a.s.), m��e obdr�et dotaci na stipendia. Obecn� prosp�n� spole�nost m��e nav�c z�skat dotaci na v�uku, v�deckou/tv�r�� �innost. - Spr�vn� rada
Vyd�v� souhlas k nab�v�n� �i p�evodu nemovitost�, hmotn�ho majetku, zalo�en� jin�ho pr�vn�ho subjektu, vyjad�uje se k rozpo�tu, dlouhodob�mu z�m�ru apod. Skl�d� se z min. 9 p�edstavitel� ve�ejn�ho �ivota, �zemn� samospr�vy a st�tn� spr�vy - nikoliv zam�stnanc� �koly. Jmenuje a odvol�v� ministr �kolstv�, funk�n� obdob� je �estilet�, t�etin� skon�� po 2 letech a dal�� t�etin� po 4. Zased� alespo� 2x ro�n�. - St�tn� vysok� �kola
Vysok� �kola vojensk�ho nebo policejn�ho zam��en�. Jsou sou��st� Ministerstva obrany resp. Ministerstva vnitra a financovan� ze st�tn�ho rozpo�tu. Po�ty student� nevoj�k� resp. t�ch, kte�� nejsou policisty, se ��d� po�adavky dan�ch ministerstev. - St�tn� zkou�ka
Kon� se p�ed zku�ebn� komis�, je ve�ejn�. Zkou�et mohou profeso�i, docenti a odborn�ci schv�len� v�deckou radou nebo jmenovan� ministerstvem. - Status studenta
Upravuj� n�sleduj�c� z�kony: �12 a n�sleduj�c� z�kona �. 117/1995 Sb., �108 z�kona 155/1995 Sb. a vyhl�ka 322/2005 Sb. ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�. Za studium na S� se pova�uje studium v jednolet�ch kurzech ciz�ch jazyk� s denn� v�ukou. Podm�nkou je absolvov�n� prvn� maturitn� zkou�ky nebo absolvov�ni konzervato�e ve stejn�m roce, jako se zahajuje kurz. Po��daj�c� �kola z�rove� mus� b�t uvedena v p��loze vyhl�ky 322/2005 Sb. D�le studium na zahrani�n�ch S� v �R, op�t mus� b�t v p��loze vyhl�ky a studium na V� v n�kter�m z bakal��sk�ch, magistersk�ch a doktorsk�ch akreditovan�ch program� - V�, kter� nemaj� program akreditovan� M�MT, mus� b�t uveden� v p��loze vyhl�ky. - Stipendium
Stipendium m��e b�t p�id�leno za vynikaj�c� v�sledky, v�zkumnou/tv�r�� �innost, v p��pad� �patn� soci�ln� situace, na podporu studia v zahrani��/�R a doktorand�m. Stipendijn� fond ve�ejn�ch vysok�ch �kol z�sk�v� p��jmy mj. z poplatk� za studium. - Student
Uchaze� se st�v� studentem dnem z�pisu do studia, p�est�v� b�t studentem dnem ukon�en� studia nebo jeho p�eru�en�m. - Studijn� a zku�ebn� ��d
Vnit�n� p�edpis �koly, kter� upravuje podm�nky studia. - Studijn� obor
Podkategorie studijn�ho programu, s p�esn�j��m vymezen�m n�pln�. N�kdy se m��e d�lit i d�le na studijn� zam��en�. Obvykle se studuje jeden obor, n�kter� studia jsou dvou- �i v�eoborov� � typick� je to pro u�itelsk� obory nebo n�kter� kombinace v r�mci filozofick�ch fakult (nap�. r�zn� obory archeologie na Filozofick� fakult� Univerzity Karlovy v Praze). - Studijn� odd�len�, referentka studijn�ho odd�len�
Odd�len� spravuj�c� agendu student� od p�ij�mac�ho ��zen�, imatrikulace, registrac�, z�pis�, zkou�ek p�es r�zn� potvrzen�, vy�izov�n� omluvenek, a� po vyd�n� z�v�re�n�ho diplomu. Obvykle jsou �len�na podle obor�, u velk�ch �kol pak nav�c podle po��te�n�ch p�smen p��jmen� student�, kde ka�d� skupina m� p�id�lenu vybranou studijn� referentku. Neoceniteln� informa�n� zdroj p�i p�ij�mac�m ��zen� - doporu�ujeme zde ov��ovat v�echny d�le�it� informace. - Studijn� program
Kategorie, kter� m��e obsahovat jeden nebo v�ce studijn�ch obor�. N�kter� programy jsou bezoborov� (nap�. magistersk� program Stomatologie na 1. l�ka�sk� fakult� Univerzity Karlovy v Praze). Seznam akreditovan�ch studijn�ch program� pro �eskou republiku spravuje M�MT. D�l� se podle typu a d�lky studia na bakal��sk�, navazuj�c� magistersk�, magistersk� a doktorsk�, z hlediska formy na prezen�n�, kombinovan� nebo distan�n� studium - Studijn� pr�kaz
Index, v�kaz studenta o studiu, jsou zde zaps�ny vybran� p�edm�ty, v�sledky z�po�t� a zkou�ek - �koln�
Poplatek za studium, vyb�ran� na soukrom�ch vysok�ch �kol�ch. Uva�uje se o jeho zaveden� i na ve�ejn�ch vysok�ch �kol�ch. - Terci�rn� vzd�l�v�n�
Terci�rn� vzd�l�n� (v�k 19 let a v�ce) umo��uje absolvent�m maturitn�ch obor� d�le zvy�ovat svou kvalifikaci v nejr�zn�j�� specializac�ch studiem bu� na vysok�ch �kol�ch nebo vy���ch odborn�ch �kol�ch. - Test studijn�ch p�edpoklad� (TSP)
Test studijn�ch p�edpoklad� je p�ij�mac� zkou�kou pro uchaze�e hl�s�c� se na v�echny fakulty MU krom� L�ka�sk� fakulty a Fakulty soci�ln�ch studi�. - Th.D.
Absolvent�m studia v doktorsk�ch programech v oblasti teologie se ud�luje titul doktor teologie - Th.D., uv�d�n� za jm�nem - ThLic., ThDr.
Titul z�skan� po slo�en� rigor�zn� zkou�ky a obhajob� rigor�zn� pr�ce: ThLic. (licenci�t teologie) nebo ThDr. (doktor teologie); pro oblast katolick� teologie �licenci�t teologie� - Tituly
Absolventi bakal��sk�ho studijn�ho programu: Bc. (bakal��), BcA. (bakal�� um�n�), absolventi magistersk�ho studijn�ho programu Ing. (ekonomie, technick� v�dy, technologie, zem�d�lstv�, lesnictv� a vojenstv� ), Ing. arch (architektura), MUDr. (doktor medic�ny), MDDr. (doktor zubn�ho l�ka�stv�), MVDr. (doktor veterin�rn� medic�ny), MgA. (magistr um�n�), Mgr. (ostatn� oblasti). Absolventi magistersk�ch program� mohou vykonat st�tn� rigor�zn� zkou�ku s obhajobou rigor�zn� pr�ce, po jej�m vykon�n� z�skaj� akademick� tituly: JUDr. (doktor pr�v), PhDr. (humanitn�, pedagogick� a spole�ensk� v�dy - doktor filozofie), RNDr. (doktor p��rodn�ch v�d), PharmDr. (doktor farmacie), ThLic. (licenci�t teologie) nebo ThDr. (doktor teologie); pro oblast katolick� teologie �licenci�t teologie�. Absolvent�m studia v doktorsk�ch programech se ud�luje titul doktor - Ph.D., uv�d�n� za jm�nem, v oblasti teologie doktor teologie - Th.D., uv�d�n� za jm�nem - Tv�r�� volno
Akademick� pracovn�k m��e obdr�et 6-m�s��n� tv�r�� volno 1x za 7 let - Typ studia
Bakal��sk�, magistersk�, navazuj�c� magistersk�, doktorsk�. - ��elov� za��zen�
Koleje, menzy a jin� stravovac� a ubytovac� za��zen� - Ukon�en� studia
Dnem ukon�en� studia je datum vykon�n� p�edepsan� st�tn� zkou�ky nebo jej� posledn� ��sti. Dokladem o ukon�en� studia a z�sk�n� titulu je vysoko�kolsk� diplom a dodatek k diplomu. Studium m��e b�t ukon�eno tak� nespln�n�m podm�nek studia nebo jeho zanech�n�m, p��padn� zru�en�m studijn�ho programu resp. akreditace a tak� vylou�en�m ze studia. - Univerzita
Vysok� �kola, kter� m��e uskute��ovat v�echny typy studijn�ch program�, �len� se na fakulty. - Univerzita, univerzitn� vysok� �kola
Vysok� �kola, kter� m��e uskute��ovat v�echny typy studijn�ch program� a s t�m souvisej�c� v�decko-v�zkumnou, v�vojovou �i um�lecko-tv�r�� �innost. - Uzn�n� p�edm�t�
P�eveden� p�edm�tu, kter� student absolvoval na t�e �kole/fakult� v r�mci jin�ho nebo p�edchoz�ho studia nebo jin� �kole, mezi absolvovan� a p�id�len� pat�i�n�ho po�tu kredit�. Student ji� nemus� dan� p�edm�t zapisovat a absolvovat znovu. Podm�nky stanovuje studijn� a zku�ebn� ��d dan� �koly, obvykle je t�eba, aby mezi obsahem p�edm�t� byla co nejv�t�� shoda nebo aby �koly m�ly smlouvu o vz�jemn�m uzn�v�n� p�edm�t� nebo aby od doby absolvov�n� p�edm�tu neuplynula p��li� dlouh� doba. - Uzn�n� zahrani�n�ho vysoko�kolsk�ho vzd�l�n� a kvalifikace
Uzn�n� prov�d� ministerstvo (u mezin�rodn�ch smluv), nebo vysok� �kola (ostatn� p��pady). Podklady: origin�l nebo ��edn� ov��en� kopie diplomu, vysv�d�en� nebo obdobn�ho dokladu vydan�ho zahrani�n� vysokou �kolou, p��padn� origin�l nebo ��edn� ov��en� kopie dodatku k diplomu a dopl�uj�c� informace o tom, �e studijn� program uskute��ovala instituce opr�vn�n� poskytovat vzd�l�n� srovnateln� s vysoko�kolsk�m vzd�l�n�m podle tohoto z�kona, a o n�plni vysoko�kolsk�ho studia v zahrani��. V p��pad� pot�eby se p�ipoj� ��edn� ov��en� p�eklad t�chto doklad�. - V�deck� rada
Tvo�ena v�znamn�mi p�edstaviteli dan�ho oboru, minim�ln� t�etina nen� �leny akademick� obce dan� �koly. Do jej� kompetence pat�� projedn�v�n� dlouhodob�ho z�m�ru �koly/fakulty, ��zen� ke jmenov�n� profesorem/habilita�n�m ��zen� - Ve�ejn� vysok� �kola
Vysok� �kola, z�izov�na z�konem - Vnit�n� p�edpisy
Studijn� a zku�ebn� ��d, stipendijn� a disciplin�rn� ��d, d�le statut vysok� �koly/fakulty, volebn� a jednac� ��d akademick�ho sen�tu a v�deck� rady, v�b�rov�ch ��zen� na m�sta akademick�ch pracovn�k�. - Voliteln� p�edm�t, povinn� voliteln� p�edm�t
Okruh p�edm�t�, z nich� si student vybere p�edm�ty podle sv�ho z�jmu ve v��i p�edepsan�ch kredit� - V�eobecn� studijn� p�edpoklady
P�edpoklady ke studiu, kter� se ov��uj� pomoc� test�. Mezi testy pat�� tak� Obecn� studijn� p�edpoklady (OSP) NSZ Scio v z�kladn� a roz���en� verzi. - Vysok� �kola
Nejvy��� �l�nek vzd�l�vac� soustavy. Uskute��uje akreditovan� studijn� programy a programy celo�ivotn�ho vzd�l�v�n�, m� opr�vn�n� p�izn�vat akademick� tituly. D�l� se na univerzitn� a neuniverzitn� a d�le soukrom�, st�tn� a ve�ejn�. - Vysoko�kolsk� �stav
Vykon�v� v�deckou nebo tv�r�� �innost, m��e uskute��ovat v�uku akreditovan�ch program�/obor�. V �ele �stavu je �editel, jmenovan� rektorem. - Vysoko�kolsk� zem�d�lsk� nebo lesn� statek
Pracovi�t� vysok� �koly, kde prob�h� praxe student� obor� zem�d�lstv�, veterin�rn�ho l�ka�stv� a hygieny �i lesnictv�. V �ele stoj� �editel, jmenovan� rektorem - Vy��� odborn� �kola
Vy��� odborn� �koly (VO�) poskytuj� absolvent�m st�edn�ch �kol zakon�en�ch maturitn� zkou�kou mo�nost dal��ho zvy�ov�n� kvalifikace. Ve srovn�n� se studiem na vysok�ch �kol�ch jsou obory vy���ho studia zam��eny p�edev��m na praktickou profesn� orientaci a trvaj� zpravidla 3 roky. Studium je zakon�eno absolutoriem, kter� se skl�d� ze zkou�ky z odborn�ch p�edm�t�, zkou�ky z ciz�ho jazyka a obhajoby absolventsk� pr�ce. �sp�n�mu absolventovi je ud�len titul diplomovan� specialista (DiS.) uv�d�n� za jm�nem. Vy��� odborn� �koly jsou za�azeny do �esk�ho vzd�l�vac�ho syst�mu od roku 1995 a studuje na nich p�ibli�n� 10 % absolvent�. - Vzd�l�vac� soustava
Syst�m vzd�l�n� v �esk� republice vych�z� ze �kolsk�ho z�kona a vymezuje proces postupn�ho z�sk�v�n� kvalifikace v jednotliv�ch stupn�ch �koln� soustavy. Nosn�m pil��em syst�mu je rozd�len� vzd�l�n� do 3 oblast�: prim�rn� (z�kladn�), sekund�rn� (st�edn�) a terci�rn� (dal��). - Z�pis
Po rozhodnut� o p�ijet� ke studiu se uchaze� m��e zapsat do studia ve lh�t� stanoven� �kolou, fakultou/�stavem. Z�pis v semestru je v�z�n na spln�n� podm�nek dan�ch studijn�m ��dem. - Zkou�ka
M��e m�t p�semnou, �stn� nebo praktickou podobu, p��padn� v kombinaci . Jin� rozli�en� je na bakal��skou, st�tn�, st�tn� doktorskou, rigor�zn� nebo soubornou, kolokvium a podobn�. Hodnocen� je obvykle v�born�, velmi dob�e, dob�e a nevyhov�l, u n�kter�ch �kol A-F (A v�born�, velmi dob�e, dob�e, uspokojiv�, vyhovuj�c�, F nevyhovuj�c�). - Zkou�kov�/zku�ebn� obdob�
V jejich pr�b�hu mus� student slo�it p�edepsan� zkou�ky. - Zn�mky
Hodnocen� je obvykle v�born�, velmi dob�e, dob�e a nevyhov�l, u n�kter�ch �kol A-F (A v�born�, velmi dob�e, dob�e, uspokojiv�, vyhovuj�c�, F nevyhovuj�c�). Je z�kladem pro stanoven� studijn�ho pr�m�ru, m��e na n�m z�viset ud�len� stipendia a tak� p�ijet� do navazuj�c�ho magistersk�ho �i doktorsk�ho studia. V�sledky ze st�edn� �koly mohou ovlivnit tak� p�ij�mac� ��zen�.
- Z�kon �. 111/1998 Sb., o vysok�ch �kol�ch - text se zapracovan�mi novelami
- http://www.csvs.cz/struktura/sedv/vysokoskolsky-vzdelavaci-system-0110.pdf
- http://cs.wikipedia.org/wiki/
- http://www.msmt.cz/dokumenty/vyhlaska-c-322-2005-sb-o-dalsim-studiu-popripade-vyuce-ktere-se-pro-ucely-statni-socialni-podpory-a-duchodoveho-pojisteni-povazuji-za-studium-na-strednich-nebo-vysokych-skolach







.jpg)











