V�em z�stupc�m fakult jsme polo�ili tyto ot�zky:
- Pro� by si m�li uchaze�i vybrat obory pr�v� na Va�� fakult�?
- ��m je Va�e fakulta v�jime�n� oproti ostatn�m?
- Jak vypad� ide�ln� uchaze�, co by m�l spl�ovat?
- Jakou p��pravu byste doporu�ili uchaze��m?
- Jak se fakulta sna�� oslovovat uchaze�e o studium?
- prof. Mgr. Petr P�ta, Ph.D., d�kan Fakulty elektrotechnick� �VUT
- doc. RNDr. Ing. Marcel Ji�ina, Ph.D., d�kan Fakulty informa�n�ch technologi� �VUT
- prof. Ing. Igor Jex, DrSc., d�kan Fakulty jadern� a fyzik�ln� in�en�rsk� �VUT
- prof. Ing. Ji�� M�ca, CSc., d�kan Fakulty stavebn� �VUT
- prof. Ing. Michael Val�ek, DrSc., d�kan Fakulty strojn� �VUT
- prof. Ing. Zden�k Pl�va, Ph.D., d�kan Fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborov�ch studi� TUL
- prof. RNDr. Jan Kratochv�l, CSc., d�kan Matematicko-fyzik�ln� fakulty UK
- prof. Ing. Pavel Brand�tetter, CSc., d�kan Fakulty elektrotechniky a informatiky V�B-TUO
- prof. Ing. Jana Dobrovsk�, CSc., d�kanka Fakulty materi�lov�-technologick� V�B-TUO
- prof. Ing. Ivo Hlavat�, Ph.D., d�kan Fakulty strojn� V�B-TUO
- doc. Ing. Hana Sta�kov�, Ph. D., prod�kanka pro rozvoj a legislativu Hornicko-geologick� fakulty V�B-TUO
- V�CHT a jednotliv� fakulty
- prof. Dr. Ing. Pavel Zem��k, d�kan Fakulty informa�n�ch technologi� VUTBR
- doc. Dr. Ing. Vlasta Radov�, d�kanka Fakulty aplikovan�ch v�d Z�U
- doc. Ing. Milan Edl, Ph.D., d�kan Fakulty strojn� Z�U
Fakulta elektrotechnick� �VUT
prof. Mgr. Petr P�ta, Ph.D., d�kan Fakulty elektrotechnick� �VUT
1. Pro� by si m�li uchaze�i vybrat obory pr�v� na Va�� fakult�?
Na FEL �VUT poskytujeme excelentn� vzd�l�n� nap��klad v oblastech elektrotechniky a informatiky: kybernetiky a robotiky, elektroniky a komunikac�, biomedic�nsk�ho in�en�rstv�, po��ta�ov� grafiky �i energetiky, ekonomiky i managementu. Student�m nab�z�me mo�nost zapojit se p�i studiu do v�vojov�ch t�m� v podob� �e�en� semestr�ln�ch a z�v�re�n�ch prac� i placen�ch m�st. Velkou v�hodou jsou zahrani�n� pobyty a siln� vazby na v�zkumn� t�my mimo �R, do kter�ch m�me mo�nost nadan� studenty i poslat.
2. ��m je Va�e fakulta v�jime�n� oproti ostatn�m?
Studenti dostanou individu�ln� p��stup a p��i � na 1 u�itele p�ipad� zhruba jen 10 student�. Siln� v�zkumn� t�my zaji��uj� p��stup k nejmodern�j��mu sv�tov�mu know-how. Ka�d� m�s�c zaznamen�me n�jak� nadn�rodn� �sp�ch FEL: Na�e grafick� algoritmy v Adobe �i Walt Disney; �sp�chy p�i diagnostice Parkinsonovy choroby; v�hry v n�ro�n�ch sout��ch autonomn�ch robot� a dron�; drtiv� por�ka konkuren�n�ch studentsk�ch t�m� z v�hlasn�ch univerzit (MIT, �) na z�vodech elektrick�ch formul� v Americe; za posledn� dva roky za ��asti student� a zam�stnanc� FEL byly vypu�t�ny 2 nanosatelity, kter� na ob�n� dr�ze st�le funguj�, spolu s MFF UK a kolegy z Kanady jsme se pod�leli na softwarov�m �e�en�, kter� obehraje profesion�ln� hr��e pokeru, �
3. Jak vypad� ide�ln� uchaze�, co by m�l spl�ovat?
Nej��astn�j�� jsme, kdy� m� student motivaci a z�jem o v�c. Kladn� vztah k matematice, fyzice a p��rodov�dn�-technick�m obor�m je dobr�m p�edpokladem pro �sp�nost ve studiu. Schopnost programovat je v�hodou, ale i p�i vstupn� neznalosti nov�ho studenta programovat nau��me. Vedle angli�tiny je toti� �programov�n� dal��m jazykem technika.
4. Jakou p��pravu byste doporu�ili uchaze��m?
Slo�it maturitu, ide�ln� i z matematiky � u� to d�v� siln� p�edpoklady k tomu, �e u n�s bude student �sp�n�. Je-li si uchaze� v matematice m�n� jist�, doporu�ujeme mu n�v�t�vu matematick�ch semin��� na sv� S�, u n�s na FEL �VUT nebo mu nab�z�me motivaci pomoc� videotutori�l�: www.fel.cvut.cz/cz/prestudent/matematika.
5. Jak se fakulta sna�� oslovovat uchaze�e o studium?
P�ed a po V�noc�ch pravideln� po��d�me dny otev�en�ch dve��, ��astn�me se veletrh� zam��en�ch na vzd�l�v�n�, nav�t�vujeme st�edn� �koly, nebo pro studenty po��d�me exkurze do prostor fakulty, ji� 10 let po��d�me @Robosoutez a o ��ky Z� se ve voln�m �ase staraj� na�e studentky � @wITches.cz, letos poprv� jsme pro st�edo�kol�ky po��dali #FELcamp, t�bor �technick�ho p�e�it� v divo�in�.
Fakulta informa�n�ch technologi� �VUT
doc. RNDr. Ing. Marcel Ji�ina, Ph.D., d�kan Fakulty informa�n�ch technologi� �VUT
1. Pro� by si m�li uchaze�i vybrat obory pr�v� na Va�� fakult�?
Nab�z�me �est bakal��sk�ch studijn�ch obor�, kter� pokr�vaj� v�echny oblasti informatiky. Dlouhodob�m c�lem fakulty je poskytovat student�m kvalitn� vzd�l�n�, propojovat teorii s prax� v pr�myslu b�hem studia a budovat excelentn� v�deck� pracovi�t�. Viz� fakulty je b�t magnetem pro lidi, kte�� sd�l� nad�en� pro informatiku. Absolvent z�sk� pot�ebn� znalosti z�klad� v�ech d�le�it�ch oblast� informatiky a to jak po str�nce teoretick�, tak praktick�. Studenti si obor mohou zvolit a� b�hem studia podle toho, co je bude bavit a kter�m sm�rem se rozhodnou j�t d�l.
2. ��m je Va�e fakulta v�jime�n� oproti ostatn�m?
D�ky nad�en� studentsk� komunit� se studenti na FIT setkaj� s p��telskou atmosf�rou, kter� poskytuje z�zem� pro �sp�n� studium. Pravideln� organizujeme odborn� konference, workshopy a p�edn�ky s v�znamn�mi dom�c�mi i zahrani�n�mi IT odborn�ky, na kter�ch si student roz���� sv� znalosti. B�hem studia mohou studenti vyjet na studijn� pobyt do zahrani��. M�me uzav�eny smlouvy s v�ce ne� 30 fakultami po cel�m sv�t� a nab�dku st�le roz�i�ujeme. Student m� k dispozici v�echny studijn� materi�ly on-line v�etn� p��pravn�ch kurz� matematiky zdarma. P�i v�uce i v�zkumn� pr�ci mohou studenti vyu��vat �adu na�ich �pi�kov�ch pracovi�� � nap�. S�ovou multimedi�ln� laborato� SAGELab, Laborato� 3D tisku, Laborato� zpracov�n� obrazu nebo Laborato� etick�ho hackov�n�. Student�m umo��ujeme placenou praxi p�i studiu u v�znamn�ch firem d�ky fakultn�mu programu Spolupr�ce s pr�myslem.
3. Jak vypad� ide�ln� uchaze�, co by m�l spl�ovat?
Pro bakal��sk� studium nemus� m�t uchaze� ��dn� p�edchoz� IT znalosti. Pro studium na FIT v�ak doporu�ujeme maturitu z matematiky, proto�e znalost st�edo�kolsk� matematiky je podstatn�m z�kladem pro �sp�n� studium na fakult�.
4. Jakou p��pravu byste doporu�ili uchaze��m?
Pro �sp�n� p�ij�mac� ��zen� doporu�ujeme n� fakultn� p��pravn� on-line kurz z matematiky, kter� je zdarma. FIT vypisuje vlastn� p�ij�mac� zkou�ku z matematiky. Velkou v�hodou je tak� mo�nost uplatnit SCIO testy z matematiky a z obecn�ch studijn�ch p�edpoklad�.
5. Jak se fakulta sna�� oslovovat uchaze�e o studium?
P��e o studenty, i o ty budouc�, je prioritou na�� fakulty. V ka�d�m jedinci d��me potenci�l, kter� je t�eba rozv�jet. Proto se na fakult� kon� nespo�et akc�, odborn�ch p�edn�ek a workshop�. Z�jemci o studium si mohou vybrat nap��klad z t�chto aktivit: dny otev�en�ch dve��, letn� kurz programov�n� Introduction to Computer Science se Stanford Univerzity, Fi��ck� informatick� koresponden�n� semin��, praxe pro studenty vybran�ch st�edn�ch pr�myslov�ch �kol, letn� �kola IT od Czechitas, Noc v�dc� nebo Festival v�dy.
Fakulta jadern� a fyzik�ln� in�en�rsk� �VUT
prof. Ing. Igor Jex, DrSc., d�kan Fakulty jadern� a fyzik�ln� in�en�rsk� �VUT
1. Pro� by si m�li uchaze�i vybrat obory pr�v� na Va�� fakult�?
Fakulta jadern� a fyzik�ln� in�en�rsk� �VUT v Praze (FJFI) je sice jednou z mlad��ch fakult � jej� historie se datuje od roku 1955 � nicm�n� si rychle vydobyla velmi dobr� jm�no a o kvalit�ch na�ich absolvent� nikdo nepochybuje. M�me velmi siln� postaven� a v�deck� v�sledky v oblasti fyziky, chemie, ale i matematiky a kvantov�ch technologi�. Kombinujeme technickou v�uku, kterou dne�n� sv�t pot�ebuje a ��d�, a na�i absolventi se neztrat�, a� u� z�stanou v oboru, �i se uplatn� mimo n�j � na�i absolventi p�sob� i jako vedouc� ekonomov�, program�to�i, analytici. Studenti se u n�s pom�rn� z�hy mohou zapojit do v�deck� �innosti, kter� je u n�s mimo��dn� rozvinut�. Jsme �sp�n� v z�sk�v�n� r�zn�ch grant�. Vloni jsme nap��klad s rozpo�tem p�esahuj�c�m 550 milion� korun zah�jili projekt Centra pokro�il�ch aplikovan�ch p��rodn�ch v�d (CAAS), na kter�m se spolupod�l� t�m�� cel� �VUT a kter� koordinujeme. Nemohu opominout ani dal�� z p�ednost�: ob� hlavn� budovy m�me v centru � s�dl�me naproti �idovsk�mu h�bitovu, druh� budova � stejn� kr�sn� secesn� � je hned pod Karlov�m n�m�st�m. Ob� budovy dlouhodob� rekonstruujeme, a m�me tak modern� prostory pro laborato�e i kancel��e. V sou�asnosti pracujeme tak� na vybudov�n� druh�ho �koln�ho �t�pn�ho jadern�ho reaktoru.
2. ��m je Va�e fakulta v�jime�n� oproti ostatn�m?
Krom� dobr�ho zvuku fakulty v n� prosp�ch hovo�� tak� skv�l� a unik�tn� technick� vybaven� � jsme jedna z m�la fakult na sv�t� s vlastn�m f�zn�m tokamakem i �t�pn�m jadern�m reaktorem a p�ipravujeme druh� �t�pn� reaktor. O laserech, chemick�ch a nanotechnologick�ch laborato��ch �i dozimetrick�ch pracovi�t�ch ani mluvit nemus�m. M�me tak� t�eba vlastn� po��ta�ov� syst�my pro vysoce v�konn� v�po�ty �i nov� praktikum pro kvantov� technologie, o kter�ch se mluv� ��m d�l v�ce. Velmi �zce spolupracujeme s celou �adou p�edn�ch zahrani�n�ch instituc�, jako je t�eba CERN, BNL, ITER a dal��, a na�i studenti intenzivn� vyu��vaj� p��le�itosti na tato m�sta vyj�d�t na kr�tkodob� i dlouhodob� studijn� pobyty a pod�let se na mezin�rodn�ch v�deck�ch projektech, do kter�ch je fakulta zapojena. Rozhodn� tak� mus�m zd�raznit atmosf�ru na na�� fakult�. T�m, �e jsme relativn� mal� fakulta, tak se tu v�ichni dob�e zn�me a navz�jem si pom�h�me � skute�n� si trouf�m ��ct, �e atmosf�ra je tu rodinn�. V�me, �e studium u n�s je � zejm�na zpo��tku � n�ro�n�, ale sna��me se student�m maxim�ln� pomoci, m�me funk�n� syst�m tutor�, kdy star�� � pokro�il� studenti pom�haj� t�m mlad��m se slo�it�j�� l�tkou.
3. Jak vypad� ide�ln� uchaze�, co by m�l spl�ovat?
P�edev��m mus� m�t z�jem. To ostatn� u� zvl�dne, p��padn� mu s t�m pom��eme. V prvn�ch dvou letech prob�raj� studenti r�zn�ch obor� v�t�inou velmi podobn� matematicko-fyzik�ln� z�klad. I d�ky tomu si v tomto obdob� mohou snadno zm�nit zam��en�, pokud t�eba zjist�, �e je t�hne n�co trochu jin�ho, ne� na co se p�vodn� p�ihl�sili. Pot� u� se obory za��naj� v�ce specializovat. Studenty vyb�z�me k pr�ci s modern� technikou v r�mci praktik nebo p��pravy z�v�re�n�ch prac�, kdy je zapojujeme do na�ich v�deck�ch t�m�. Studenti pot�ebuj� nejen dobr� z�klady v teorii, ale tak� je mus� um�t aplikovat. Neust�le sledujeme trendy v oborech, kam na�i studenti m���, a v�uku tomu p�izp�sobujeme. Nyn� nap��klad p�ipravujeme komplexn� nov� studijn� programy zam��en� na vy�azov�n� jadern�ch za��zen�, aplikovanou matematiku �i kvantov� technologie.
4. Jakou p��pravu byste doporu�ili uchaze��m?
My jsme v�dy v�tali v�echny dobr� ��ky, tak�e �sp�n� ��astn�ky r�zn�ch matematick�ch, fyzik�ln�ch, chemick�ch a podobn�ch sout�� p�ij�m�me bez p�ij�ma�ek. Bez t�ch k n�m mohou i ti, kdo z matematiky, fyziky, chemie �i IT �sp�n� odmaturuj�, �i z t�chto profilov�ch p�edm�t� maj� na st�edn� �kole pr�m�r do 2.0. Pro z�jemce tak� ka�d� rok po��d�me p��pravn� kurzy z matematiky a fyziky k p�ij�mac�m zkou�k�m a pro studium na V�, kter� za��naj� koncem listopadu. Kdo k n�m chce j�t studovat, tomu v cest� nic nestoj�.
5. Jak se fakulta sna�� oslovovat uchaze�e o studium?
Sna��me se z�jemce p�edev��m p�im�t k n�v�t�v� na�� fakulty, aby se na vlastn� o�i p�esv�d�ili, jak to u n�s vypad� a jak� tu vl�dne atmosf�ra. Vytvo�ili jsme pro n�v�t�vu celou �adu p��le�itost�: vedle dn� otev�en�ch dve�� to jsou p�edev��m ��eji tematicky zam��en� akce, jako je Den l�ka�sk�m fyzikem, Sta� se na den v�dkyn� �i t�eba novinka leto�n�ho roku � Den reaktorov�m fyzikem. Hned cel� t�den pak prob�h� T�den v�dy na Jaderce, v r�mci kter�ho ��astn�ci mimo jin� realizuj� vlastn� miniprojekty a prezentuj� je na z�v�re�n� studentsk� konferenci. Podporujeme a spoluorganizujeme tak� r�zn� sout�e, jako jsou matematick�, fyzik�ln� a chemick� olympi�dy �i mimo��dn� n�ro�n� Turnaj mlad�ch fyzik�. P�ehled v�ech t�chto akc� s podrobnostmi a t�eba i s fotografiemi minul�ch ro�n�k� lze naj�t na na�em webu.
Sna��me se tak� udr�ovat kontakt zejm�na s u�iteli matematiky, fyziky a chemie, proto�e to jsou pr�v� oni, kdo sv� studenty pro p�edm�t nadchnou a kdo je pak sm��uj� d�le. My samoz�ejm� stoj�me o to, aby dob�� studenti m��ili k n�m a mohli u n�s sv� znalosti d�le rozv�jet.
Fakulta stavebn� �VUT
prof. Ing. Ji�� M�ca, CSc., d�kan Fakulty stavebn� �VUT
1. Pro� by si m�li uchaze�i vybrat obory pr�v� na Va�� fakult�?
Fakulta stavebn� �VUT v Praze vychov�v� kvalitn� odborn�ky, kte�� p�isp�vaj� k rozvoji nejr�zn�j��ch oblast� spojen�ch se stavitelstv�m. D�ky na�� v�ce ne� t��setlet� existenci a vysok� kvalifikaci nab�z�me vzd�l�n�, kter� z v�s ud�l� nejen odborn�ky v dan�m oboru, ale tak� v�m d� z�klady k �sp�n� kari��e. Proto�e na�i absolventi nejsou jen �stava�i� ale jsou to lid�, kte�� h�bou �eskou ekonomikou.
- Studium je propojeno s prax� a otev�r�me cestu na pracovn� trh.
- �sp�chu si v��me a odm��ujeme v�born� studijn� v�sledky.
- Db�me na kvalitu v�uky, vybaven� a p��jemn� studijn� prost�ed�.
- Podporujeme studium v zahrani��.
- Fakulta se bav�, �ije sv�j akademick� a studentsk� �ivot.
2. ��m je Va�e fakulta v�jime�n� oproti ostatn�m?
Na�e nab�dka studijn�ch program� je velmi �irok�, od stavebn�ho in�en�rstv�, architektury a� po geod�zii. Nab�z�me t� mezifakultn� studijn� programy, nap�. ve spolupr�ci s Fakultou strojn� a Fakultou elektrotechnickou magistersk� program Inteligentn� budovy. Ve spolupr�ci s renomovan�mi zahrani�n�mi univerzitami uskute��ujeme dva programy zam��en� na historick� konstrukce a udr�iteln� konstrukce. Dlouhodob� jsme nejl�pe hodnocenou stavebn� fakultou v �R, a to jak z hlediska vzd�l�v�n�, tak i v�dy a v�zkumu.
3. Jak vypad� ide�ln� uchaze�, co by m�l spl�ovat?
M�l by m�t chu� studovat. Rozhodnout se, �e chce �kolu �sp�n� absolvovat a tomu pod��dit sv� dal�� aktivity. Nen� rozd�l mezi uchaze�i z gymn�zi� a z pr�myslov�ch �kol, pokud b�hem studia poznaj�, �e si pot�ebuj� n�kter� znalosti doplnit, fakulta jim zdarma nab�z� tzv. repetitoria.
4. Jakou p��pravu byste doporu�ili uchaze��m?
Doporu�il bych maturovat z matematiky a vyu��t n�kter� z p��pravn�ch kurz�, kter� fakulta nab�z�. Konkr�tn� se jedn� o p��pravn� kurzy k p�ij�mac� zkou�ce z matematiky, p��pravn� kurz kreslen� pro z�jemce o studium programu Architektura a stavitelstv�. Pro studenty, kte�� byli p�ijati do 1. ro�n�ku bakal��sk�ho studia, je pak p�ipravena nab�dka vyrovn�vac�ch kurz� z matematiky, kreslen� a stavebn� mechaniky. Podrobnosti lze naj�t na www.fsv.cvut.cz.
5. Jak se fakulta sna�� oslovovat uchaze�e o studium?
Dvakr�t za rok v�dy v p�tek a v sobotu po��d�me pro uchaze�e o studium den otev�en�ch dve��. Fakulta d�le po��d� pro studenty st�edn�ch �kol t��denn� st�e, kter� prob�haj� formou p��m� ��asti student� ve v�uce. Nab�z� tak st�edo�kolsk�m student�m jedine�nou p��le�itost poznat prost�ed� fakulty, sezn�mit se se zp�sobem v�uky a oborov�m zam��en�m, kter� je zaj�m�. Po��d�me sout�e pro st�edo�kol�ky � Hala roku junior a fotografickou sout� Tv�ma o�ima. Je samoz�ejm�, �e vyu��v�me t� ka�d� mo�nosti nav�t�vit konkr�tn� st�edn� �kolu a p�edstavit student�m na�i fakultu. Podrobnosti lze naj�t na www.fsv.cvut.cz.
Fakulta strojn� �VUT
prof. Ing. Michael Val�ek, DrSc., d�kan Fakulty strojn� �VUT
1. Pro� by si m�li uchaze�i vybrat obory pr�v� na Va�� fakult�?
�esk� republika je pr�myslov� zem�, jej� hospod��stv�, zam�stnanost a �ivotn� �rove� velmi z�vis� na pr�myslu. Pr�mysl je zalo�en na stroj�ch a n�vrh, v�roba, u�it� a �dr�ba stroj� se studuje podle n�zvu na strojn� fakult�. Studium na na�� fakult� tak poskytuje dlouhodob� perspektivn� zam�stn�n� s v�znamem pro �R, abychom udr�eli a zlep�ili svoji �ivotn� �rove�.
2. ��m je Va�e fakulta v�jime�n� oproti ostatn�m?
Fakulta strojn� �VUT nab�z� nej�ir�� spektrum obor� oproti ostatn�m fakult�m. Student si vol� sv�j obor a� po t�ech letech. Fakulta m� v�zkumn� centra v mnoha oborech, kde studenti mohou z�hy pracovat na v�zkumu, v�voji a inovac�ch. M�me �irokou vazbu na pr�myslov� podniky a v okol� Prahy je mnoho v�vojov�ch center nadn�rodn�ch spole�nost�.
3. Jak vypad� ide�ln� uchaze�, co by m�l spl�ovat?
M�l by m�t z�jem o techniku, vykonat maturitu z matematiky, na st�edn� �kole absolvovat fyziku. Dobr� je i zku�enost s vlastn� aktivitou s iniciativou, jako je St�edo�kolsk� odborn� �innost, st�edo�kolsk� olympi�dy, r�zn� sout�e nebo krou�ky t�eba pro stavbu robot�, aby si uchaze� zkusil svoji tvo�ivost, fantazii, soust�ed�n�, vytrvalost aj.
4. Jakou p��pravu byste doporu�ili uchaze��m?
Ud�lat maturitu z matematiky nebo ud�lat maturitu z fyziky. Zn�mka nerozhoduje, proto�e podstatn� je, �e maturitn� p�edm�t se 2 roky p�ed maturitou nevzd� a p�ed n� se zopakuje. Po��d�me i p��pravn� kursy.
5. Jak se fakulta sna�� oslovovat uchaze�e o studium?
Z�jemci mohou z�skat informace o studiu na fakult� na veletrz�ch vzd�l�v�n� Gaudeamus, na na�ich Dnech otev�en�ch dve��, na na�em fcb (strojarna.cz), na na�em webu (fs.cvut.cz), v tisku, na Mezin�rodn�m stroj�rensk�m veletrhu v Brn�. Po��d�me tak� p�ehl�dku prac� student� st�edn�ch �kol StreTech a letn� �koly. Informace a data a m�sta kon�n� najdete na na�em webu a fcb.
Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborov�ch studi� TUL
prof. Ing. Zden�k Pl�va, Ph.D., d�kan Fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborov�ch studi� TUL
1. Pro� by si m�li uchaze�i vybrat obory pr�v� na Va�� fakult�?
Studium technick�ch obor� je z hlediska budouc�ho uplatn�n� s�zkou na jistotu, absolventi FM najdou bez probl�m� uplatn�n� v praxi. Studium na FM nab�z� i v�razn� mezioborov� sm��ov�n�; nap��klad v oblasti IT nab�z�me jak zam��en� �zce teoreticky zam��en�, tak i aplika�n� zam��en�. Vedle toho nab�z�me mechatronicky zam��en� studia (tedy robotika, Pr�mysl 4.0, internet v�c� atp.) ale tak� v�ceoborov� p��rodov�dn� studijn� programy. V neposledn� �ad� Liberec je zn�m jako v�znamn� univerzita v oblasti nanotechnologi� a toto studium to zaji��ov�no pr�v� fakultou mechatroniky, informatiky a mezioborov�ch studi�.
2. ��m je Va�e fakulta v�jime�n� oproti ostatn�m?
Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborov�ch studi� nab�z� skv�l� prostor pro studium; poskytujeme individu�ln� p��stup ke student�m, kter� rozv�j� jejich znalosti a z�jem o t�ma. Na�� konkuren�n� v�hodou je propojen� technick�ch, informatick�ch, p��rodov�dn�ch discipl�n do mezioborov�ch studi�, co� d�v� student�m velmi zaj�mav� mo�nosti pro v�b�r zaj�mav�ho studia. Zd�raznit lze tak� tradi�n� kvalitn� spolupr�ci s ostatn�mi fakultami univerzity, firmami v regionu i v zahrani�� a v�born� technick� z�zem�.
3. Jak vypad� ide�ln� uchaze�, co by m�l spl�ovat?
Ide�ln� uchaze� o studium na fakult� mechatroniky, informatiky a mezioborov�ch studi� m� p�edev��m z�jem o studium, je motivovan� k odhalov�n� kr�sy techniky, m� odvahu objevovat nov� v�ci �i postupy, sna�� se p�ij�t probl�m�m �na kloub�. Ve srovn�n� s touto motivac� nemus� b�t prosp�ch na st�edn� �kole a� tak v�znamn�, ale v p��pad� dobr�ho prosp�chu nab�z�me p�ijet� bez p�ij�mac�ho ��zen�.
4. Jakou p��pravu byste doporu�ili uchaze��m?
Nejlep�� p��pravou ke studiu na fakult� mechatroniky, informatiky a mezioborov�ch studi� je rozvoj logick�ho my�len�, hled�n� souvislost�. Ide�ln�m prost�edkem k tomu b�v� matematika, fyzika, ale i programov�n� a obecn� tv�r�� p��stup � a nap��klad ��ast na r�zn�ch sout��ch typu KyberRobot Hackathlon atp.
5. Jak se fakulta sna�� oslovovat uchaze�e o studium?
Vedle tradi�n�ch aktivit typu organizace �i podpora r�zn�ch sout��, Dn� otev�en�ch dve��, �i veletrh� pomaturitn�ho �i celo�ivotn�ho vzd�l�v�n�, se fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborov�ch studi� sna�� �zce spolupracovat s obdobn� zam��en�mi st�edn�mi �kolami � formou exkurz�, tematick�ch n�v�t�v, nebo zaj�mav�m partnersk�m programem pro st�edn� �koly, kter�m nab�z�me nadstandardn� formy spolupr�ce.
Matematicko-fyzik�ln� fakulta UK
prof. RNDr. Jan Kratochv�l, CSc., d�kan Matematicko-fyzik�ln� fakulty UK
1. Pro� by si m�li uchaze�i vybrat obory pr�v� na Va�� fakult�?
Nejjednodu��� odpov�d� je uplatn�n� absolvent�. Nejen �e dlouhodob� u nich statistick� ��ad eviduje nulovou nezam�stnanost, na�i absolventi si vyb�raj� z nab�dek zaj�mav�ch zam�stn�n� v nadn�rodn�ch IT firm�ch jako Facebook, Google nebo Oracle, d�le v bankovn�m a poji��ovac�m sektoru (Kooperativa, Allianz, �esk� spo�itelna, �SOB) nebo v telekomunikac�ch (T-Mobile). Z dlouhodob�ho hlediska je v�ak d�le�it�j��, �e studium umo��uje p��mo se zapojit do mezin�rodn�ch v�zkumn�ch projekt�, aktivn� se na nich pod�let a z�sk�vat zku�enosti a kontakty. P�echod do praxe je pak pom�rn� snadn� a start profesn� kari�ry je spojen� s vysoce nadpr�m�rn�m n�stupn�m platem. Mnoho absolvent� rozv�j� krom� v�deck� kari�ry �sp�n� tak� vlastn� podnik�n�.
2. ��m je Va�e fakulta v�jime�n� oproti ostatn�m?
Na na�� fakult� z�sk�vaj� studenti �irok� univerzitn� vzd�l�n�. K tomu pat�� rozhled v cel�m oboru informatiky, fyziky nebo matematiky, mezioborov� souvislosti, hlubok� teoretick� znalosti i praktick� dovednosti. U��me �ir�� souvislosti, u��me, jak �e�it nov� a nezn�m� probl�my. Jsou to pr�v� tyto znalosti a zku�enosti, kter� je t�k� z�skat mimo r�mec n�kolikalet�ho soustavn�ho studia. D�ky tomuto pojet� vzd�l�n� z Matfyzu nezastar�, absolventi naopak nov� technologie vyv�jej�, a pod�lej� se tak na formov�n� budoucnosti.
3. Jak vypad� ide�ln� uchaze�, co by m�l spl�ovat?
Nen� mo�n� p�esn� vymezit �ide�ln�ho uchaze�e�, ka�d� �lov�k je p�eci autonomn� osobnost. R�d bych tak� vyvr�til obecn� p�edsudek, �e Matfyz m��e vystudovat jen specificky zam��en� �lov�k. Mezi na�imi studenty je mnoho lid� velmi �irok�ch z�jm�, bav� je t�eba hudba, zaj�maj� se o v�tvarn� um�n� nebo p�� knihy. Spole�n� je jim nejsp� zp�sob uva�ov�n�, kritick� a p�itom obrazn� my�len�, bohat� fantazie. A k tomu pat�� nepochybn� tak� vytrvalost a ochota zdol�vat nesnadn� p�ek�ky. �ekl bych, �e v�ichni matfyz�ci se dok�� radovat z v�t�zstv�, a zvl�t� z t�ch nesnadn�ch.
4. Jakou p��pravu byste doporu�ili uchaze��m?
Kdo m� je�t� �as do maturity, m��e se zapojit do na�ich koresponden�n�ch semin���, kter� prob�haj� v informatice, matematice a fyzice. D�ky tomu z�sk� lep�� p�edstavu, jak lid� na Matfyzu mysl�, co je zaj�m� a jak�m zp�sobem �e�� probl�my. �sp�n� ��ast v semin���ch p�itom m��e znamenat i odpu�t�n� p�ij�mac� zkou�ky. Ani p�ij�mac�ch zkou�ek by se v�ak nem�l nikdo zbyte�n� ob�vat. Testujeme v nich sp�e logick� uva�ov�n�, ne� p�esn� vymezen�, nechci ��ci mechanicky nau�en�, znalosti. Svou n�ro�nost� nep�ekra�uj� st�edo�kolskou l�tku, ov�em pokud byla dob�e vylo�ena a zvl�dnuta. Nejlep�� p��pravou je, samoz�ejm�, p�irozen� z�jem o obor, kter� by uchaze� cht�l pozd�ji studovat.
5. Jak se fakulta sna�� oslovovat uchaze�e o studium?
V posledn�ch letech vyu��v�me nejr�zn�j�� komunika�n� kan�ly, ve v�t�� m��e elektronick�, v�etn� soci�ln�ch s�t�. ��astn�me se veletrh� vzd�l�v�n�, r�zn�ch v�deck�ch p�ehl�dek a dal��ch prezenta�n�ch akc�. Uchaze��m nab�z�me krom� zaj�mav�ch studijn�ch obor� pom�rn� slu�n� z�zem�, v�etn� studentsk�ch fakultn�ch grant� u� v prvn�m ro�n�ku studia. Student si m��e po��dat o p��sp�vek na vlastn� v�zkum prakticky hned po n�stupu na �kolu. D�ky tomu m��e pracovat na v�cech, kter� ho zaj�maj�, a nemus� nap��klad chodit na n�jakou brig�du, kterou v�t�inou v dan�m oboru ani nen� mo�n� naj�t. �adu pozd�j��ch student� oslovuj� na�e koresponden�n� semin��e. V nich na d�lku �e�� r�zn� zaj�mav� �lohy z informatiky, matematiky nebo fyziky a tak� se osobn� setk�vaj� s lidmi podobn�ch z�jm�. K oslovov�n� student� vyu��v�me i na�e fakultn� �koly. Osobn� v�ak pova�uji za nejd�le�it�j�� p��telsk� prost�ed�, kter� na fakult� vl�dne, a individu�ln� p��stup ke student�m. Nelze tvrdit, �e by Matfyz pat�il ke snadn�m �kol�m, ale vynalo�en� �sil� se ka�d�mu studentovi mnohon�sobn� v dal��m �ivot� vr�t�. ��dn� minuta str�ven� na Matfyzu nen� zbyte�n�.
Fakulta elektrotechniky a informatiky V�B-TUO
prof. Ing. Pavel Brand�tetter, CSc., d�kan Fakulty elektrotechniky a informatiky V�B-TUO
1. Pro� by si m�li uchaze�i vybrat obory pr�v� na Va�� fakult�?
Na�e obory vychov�vaj� absolventy, o kter� je na pracovn�m trhu trvale velk� z�jem. Absolventi tak maj� t�m�� 100% jistotu, �e najdou zam�stn�n� v oboru, kter� vystuduj�, a tak� mzdy ve v�t�in� profes� pat�� k t�m nejvy���m. U mnoh�ch profes� se p�itom jedn� o zaj�mav� platy u� p�i n�stupu do zam�stn�n�. Nen� ani v�jimkou, �e absolventi na�ich obor� zakl�daj� vlastn� firmy, nejv�ce v oblasti IT. N� historicky pr�myslov� region se st�le m��e pochlubit silnou vazbou mezi fakultou/univerzitou a prax�, co� se kladn� projevuje i na na�ich studijn�ch oborech, kter� maj� v�echny aplika�n� charakter.
2. ��m je Va�e fakulta v�jime�n� oproti ostatn�m?
Tak v prv� �ad� je to zcela nov� a modern� vybaven� budova fakulty, ve kter� se nach�z� nejen p�edn�kov� a semin�rn� m�stnosti, ale p�edev��m v�t�ina laborato��, kter� jsou vybaveny nejmodern�j��m za��zen�m. Samoz�ejm� se tak� sna��me, aby obory byly v maxim�ln� mo�n� m��e propojeny s prax�. Toto obvykle nen� mo�n� hned na za��tku studia, kde si studenti mus� nejd��ve proj�t standardn�mi z�klady obor�. Ve vy���ch ro�n�c�ch jsou u� ale zv�ni na p�edn�ky, kde vedou sv� p�edm�ty odborn�ci z praxe, v bakal��sk�m studiu maj� studenti mo�nost realizovat z�v�re�nou pr�ci formou firemn� praxe. V magistersk�m stupni se mnoh� obory sna�� nab�zet tzv. projektovou v�uku a samoz�ejmost� jsou prakticky zam��en� z�v�re�n� pr�ce. Za n�kolik m�s�c� tak� p�ipravujeme otev�en� zcela unik�tn�ho laboratorn�ho komplexu s ��stmi Smart Factory, Home Care a Automotive. Pokud studenty bav� po��ta�ov� hry, mohou se u n�s nov� zapojit do eSportov�ho t�mu a naplno vyu��vat prvn� �eskou univerzitn� eSport u�ebnu.
3. Jak vypad� ide�ln� uchaze�, co by m�l spl�ovat?
A co to je ide�ln�? Ten, kdo nap�. projde studiem za nejkrat�� mo�nou dobu, nebo s nejlep��mi v�sledky? Ani typ st�edn� �koly, ani dobr� v�sledky nemus� b�t v�dy z�rukou �sp�n�ho absolvov�n� studia na vysok� �kole, nato� uplatn�n� v praxi. Jednou z d�le�it�ch vlastnost� je zv�davost a snaha pochopit principy fungov�n� v�c�. Samoz�ejm� zvl�dnut� matematiky je pro techniky d�le�it�, ale v�echny na�e obory jsou aplika�n� zam��en�, tak�e matematika je tedy jen n�strojem pro popis konkr�tn�ch aplikac�.
4. Jakou p��pravu byste doporu�ili uchaze��m?
Pokud chce uchaze� studovat n�kter� z na�ich technick�ch obor�, tak by m�l m�t alespo� p�im��en� kladn� vztah pr�v� k matematice, v p��pad� elektrotechnick�ch obor� tak� k fyzice. V dne�n� dob� je tak�ka nemo�n� vynechat znalost alespo� angli�tiny, proto�e spousta odborn�ch text� se ji� nep�ekl�d�. Mo�n� to bude zn�t paradoxn�, ale absolventi st�edn�ch �kol maj� mnohdy probl�my i s rodn�m jazykem � tedy s �e�tinou (ev. sloven�tinou). Toto se obvykle projev� p�i psan� z�v�re�n�ch prac�, kter� mohou m�t i vysokou technickou �rove�, ale nejsou p��li� kvalitn� po jazykov� str�nce.
5. Jak se fakulta sna�� oslovovat uchaze�e o studium?
V p��pad� propagace si mysl�m, �e se v�echny fakulty i univerzity sna��me p�il�kat studenty podobn�. Jeliko� k n�m u� dorazily ro�n�ky narozen� v roce 2000, tak pro ty je jednozna�n� nejd�le�it�j�� sv�t na internetu a soci�ln�ch s�t�ch. Ale samoz�ejm� neopou�t�me ani klasickou formu propagace, jako jsou veletrhy vzd�l�v�n� a dny otev�en�ch dve��. Zejm�na posledn� zm�n�n� dny otev�en�ch dve�� jsou d�le�it�, aby si uchaze�i mohli v�e prohl�dnout v re�ln�m sv�t�, tedy v na�ich laborato��ch.
Fakulta materi�lov�-technologick� V�B-TUO
prof. Ing. Jana Dobrovsk�, CSc., d�kanka Fakulty materi�lov�-technologick� V�B-TUO
1. Pro� by si m�li uchaze�i vybrat obory pr�v� na Va�� fakult�?
Fakulta materi�lov�-technologick�, V�B � Technick� univerzita Ostrava, nab�z� perspektivn� studijn� programy zam��en� nejen na materi�lov� in�en�rstv� a materi�lov� technologie, ale i na oblast chemick�ch technologi�, ekologii a ekonomiku. Nab�z�me akreditovan� studijn� programy s n�sleduj�c�m zam��en�m: Technologie p��pravy, zpracov�n� a recyklace materi�l�; Materi�lov� in�en�rstv�; Materi�ly a technologie pro automobilov� pr�mysl; Nanomateri�ly a nanotechnologie; Biomateri�ly a biomechanika; Chemick� a environment�ln� technologie; Management kvality; Automatizace v pr�myslu; Ekonomika a management v pr�myslu; Tepeln� energetika. Studenti vyu��vaj� p�i v�uce v�born� vybaven� laborato�e, maj� i mo�nost zapojit se do v�decko-v�zkumn�ch projekt�. Maj� tak� mo�nost stipendijn�ho pobytu na zahrani�n� univerzit�. Typick� pro na�i fakultu je dlouhodob� siln� spolupr�ce s technologickou prax�. Student�m nab�z�me placen� st�e, praxe a brig�dy u na�ich (nejen) pr�myslov�ch partner� ji� b�hem studia. O absolventy na�� fakulty je u zam�stnavatel� velk� z�jem. Kampus univerzity je um�st�n v modern�m are�lu obklopen�m zelen�, nab�z� �pi�kov� vybaven� laborato�e a u�ebny, ale i studentsk� puby a sportovi�t� a vytv��� tak prvot��dn� studijn� prost�ed�.
2. ��m je Va�e fakulta v�jime�n� oproti ostatn�m?
Fakulta materi�lov�-technologick�, V�B � Technick� univerzita Ostrava, m� 170 letou tradici a sv�m zam��en�m je jedine�n� v �esk� republice. Fakulta nab�z� perspektivn� studijn� programy integruj�c� technologie a in�en�rstv� spolu s ekonomick�mi a ekologick�mi aspekty. Na fakult� se prov�d� kvalitn� v�decko-v�zkumn� �innost s d�razem kladen�m na aplikovatelnost dosa�en�ch v�sledk� v praxi. V minul�ch letech jsme na fakult� vybudovali za t�m�� 900 mil. K� ze struktur�ln�ch fond� EU Region�ln� materi�lov� technologick� v�zkumn� centrum zam��en� na p��pravu vysoce �ist�ch materi�l�, speci�ln�ch slitin, biomedic�nsk�ch materi�l�, v�voj materi�l� pro vysokoteplotn� aplikace a energetiku a dal�� �e�en� materi�lov� technologick�ch probl�m�. Do v�deck�ch projekt� tohoto centra jsou zapojeni i studenti. Fakulta m� dlouholetou spolupr�ci se zahrani�n�mi univerzitami, nap�. v Japonsku, ��n�, Rusku a st�tech EU.
3. Jak vypad� ide�ln� uchaze�, co by m�l spl�ovat?
Uchaze� na Fakultu materi�lov�-technologickou, V�B � Technick� univerzita Ostrava, by m�l m�t solidn� p��rodov�dn� z�klad, stejn� jako uchaze�i na jin� technick� fakulty. Tedy st�edo�kolsk� znalosti matematiky, fyziky a v p��pad� chemicky zam��en�ch program� i chemie. Uchaze� by m�l m�t z�jem o studium, chu� dov�d�t se n�co nov�ho, b�t zdrav� ambici�zn�, c�lev�dom� a v�d�t pro� studuje.
4. Jakou p��pravu byste doporu�ili uchaze��m?
Dobrou p��pravou na Fakultu materi�lov�-technologickou, V�B � Technick� univerzita Ostrava je �sp�n� absolvov�n� kvalitn� st�edn� �koly s dobr�m p��rodov�dn�m z�kladem. P�ij�mac� zkou�ka na fakultu se nekon�, v r�mci p�ij�mac�ho ��zen� je br�n z�etel p�edev��m na studijn� v�sledky na st�edn� �kole. Na�e univerzita nab�z� uchaze��m v�ech fakult p��pravn� kurzy nap�. z matematiky, fyziky, chemie �i ciz�ch jazyk�, jejich� c�lem je zdokonalen� se v uveden�ch p�edm�tech a zv��en� pravd�podobnosti �sp�chu ve studiu, zejm�na v prvn�m ro�n�ku.
5. Jak se fakulta sna�� oslovovat uchaze�e o studium?
Fakulta materi�lov�- technologick�, V�B � Technick� univerzita Ostrava, m� na sv�ch webov�ch str�nk�ch (www.fmt.vsb.cz) pro uchaze�e o studium ve�ker� informace o mo�nostech studia, v�etn� odkaz� na pod�n� e-p�ihl�ky a podrobn�ch informac� o jednotliv�ch studijn�ch programech. Informace o studiu uchaze�i z�skaj� tak� na veletrz�ch pomaturitn�ho vzd�l�v�n� nebo na dnech otev�en�ch dve��. Uchaze�i n�s mohou potkat na akc�ch jako Colors of Ostrava, Den Zem�, Noc v�dc� apod. Fakulta se tak� prezentuje na soci�ln�ch s�t�ch, mimo jin� kampan� �Studuj materi�ly�, jej�m� j�drem jsou kr�tk� videa prezentuj�c� studentsk� �ivot na fakult�. Velmi �zce fakulta spolupracuje s vybran�mi st�edn�m �kolami formou odborn�ch p�edn�ek, prax� st�edo�kolsk�ch student� na fakult�, odborn�ch konzultac� a exkurz�.
Fakulta strojn� V�B-TUO
prof. Ing. Ivo Hlavat�, Ph.D., d�kan Fakulty strojn� V�B-TUO
1. Pro� by si m�li uchaze�i vybrat obory pr�v� na Va�� fakult�?
V anket� ��kola doporu�en� zam�stnavateli� suver�nn� v�t�z� ji� �tvrt�m rokem strojn� fakulty V� s technick�m zam��en�m. Pro ty, kte�� se zaj�maj� o mo�nosti uplatn�n� po ukon�en� studia, je to jasn�m sign�lem, �e najdou perspektivn� pr�ci a dal�� profesn� r�st v dan�m oboru. A pro� studovat strojn� obory pr�v� v Ostrav�? Kde jinde ne� v nejpr�myslov�j��m regionu v �R a v �zk�m sep�t� s prax�.
2. ��m je Va�e fakulta v�jime�n� oproti ostatn�m?
V�hodou Fakulty strojn� V�B-TUO je �zk� propojen� s prax�. Spolupracujeme s �adou pr�myslov�ch firem, co� umo��uje student�m pracovn� st�e a praxe v prost�ed� podnik� pomoc� Pr�myslov� rady FS, kter� sdru�uje v�ce ne� 150 firem z regionu i mimo n�j. Studenti tak mohou aplikovat sv� znalosti v re�ln�m prost�ed� ji� v pr�b�hu studia. Absolvent, kter� pak vstupuje na trh pr�ce, je mnohem l�pe p�ipraven adaptovat se na nov� podm�nky a orientovat se v pracovn�m procesu.
3. Jak vypad� ide�ln� uchaze�, co by m�l spl�ovat?
P�edpokladem pro �sp�n� zvl�dnut� studia na na�� fakult� je dobr� �rove� znalost� ze st�edn� �koly, zejm�na v matematice, a tak� osobn� vlastnosti, jako je p�le, zodpov�dnost a pracovitost. Ka�d� student je jin�, m� sv� siln� i slab�� str�nky. D�le�it� je, aby na�el tu oblast studia, kter� ho bude bavit a ve kter� se bude d�le rozv�jet. N�kdo je na velmi dobr� teoretick� �rovni, jin� zase v praktick�ch dovednostech a schopnostech. Proto tak� student�m nab�z�me velk� v�b�r program� a specializac�.
4. Jakou p��pravu byste doporu�ili uchaze��m?
P��prava za��n� studiem na st�edn� �kole, v�hodou je maturita z matematiky nebo fyziky, kter� je rovn� jedn�m z p�edpoklad� pro prominut� p�ij�mac� zkou�ky. Rovn� studijn� pr�m�r z maturitn� zkou�ky 3,0 v�etn�, zajist� prominut� p�ij�mac� zkou�ky. V p��pad� nespln�n� uveden�ch parametr� je p�ij�mac� zkou�ka p�semn�, a to z matematiky. Okruhy z u�iva st�edo�kolsk� matematiky pro p��pravu ke studiu na V�B - TU Ostrava jsou k dispozici na www str�nk�ch fakulty v�etn� vzorov�ch p�ij�mac�ch test� (https://www.fs.vsb.cz/310/cs/studium/Prijimaci-zkousky/). Studenti p�ijat� do bakal��sk�ho studia mohou rovn� vyu��t p��pravn�ch kurz�, doplnit si znalosti z matematiky a zv��it tak pravd�podobnost �sp�chu ve studiu. Na na�� fakult� p�sob� Math Support Centre, kter� zaji�tuje zdokonalov�n� matematick�ch znalost� student�.
5. Jak se fakulta sna�� oslovovat uchaze�e o studium?
Technick� univerzity se pot�kaj� s po�tem z�jemc� o studium. Marketingov� a medi�ln� politika Fakulty strojn� V�B - TU Ostrava si klade za c�l p�inejmen��m udr�et po�et uchaze�� o studium, kter� je ohro�en nep��zniv�m demografick�m v�vojem v �R. Ka�doro�n� organizujeme Den otev�en�ch dve�� pro maturanty i �irokou ve�ejnost, spolupracujeme se S�, zapojujeme se do mnoha aktivit zam��en�ch na prezentaci a popularizaci techniky. Sna��me se komunikovat techniku ml�de�i jazykem a prost�edky j� bl�zk�mi. P��kladem jsou na�e �sp�n� kampan� prob�haj�c� na soci�ln�ch s�t�ch, kter� z�skaly �adu ocen�n� v presti�n� sout�i ��esk� cena za Public Relations� a IMC CZECH AWARDS�.
Hornicko-geologick� fakulta V�B-TUO
doc. Ing. Hana Sta�kov�, Ph. D., prod�kanka pro rozvoj a legislativu Hornicko-geologick� fakulty V�B- TUO
1. Pro� by si m�li uchaze�i vybrat obory pr�v� na Va�� fakult�?
Obory, kter� se vyu�uj� na Hornicko-geologick� fakult�, maj� siln� p��rodov�dn� z�klad, kter� b�hem studia propojujeme s technick�mi obory. Vyu�uje se zde geologie, geod�zie, geoinformatika a tak� spousta dal��ch obor�, kter� jsou a budou v odborn�ch profes�ch pot�eba. V��e zm�n�n� obory jdou ruku v ruce s ochranou �ivotn�ho prost�ed�, obory s t�mto zam��en�m zde tak� vyu�ujeme. Studenti od n�s odch�zej� jako in�en��i - technici se siln�m p��rodov�dn�m z�kladem. V�echny obory, kter� zde vyu�ujeme, jsou vz�jemn� prov�z�ny a tvo�� komplexn� celek. Obory jsou zam��eny tak, aby se studenti uplatnili nejen v hornick�ch profes�ch nebo v podnic�ch, kter� se hornictv�m zab�vaj�, ale tak� v oborech jak� vyu�uj� jin� p��rodov�dn� fakulty. U n�s maj� nav�c zam��en� technick�m sm�rem a maj� n�vaznost na hornictv�. Je to unik�tn� propojen� technick�ch a p��rodn�ch v�d.
2. ��m je Va�e fakulta v�jime�n� oproti ostatn�m?
Hornicko-geologick� fakulta je nejstar�� fakultou V�B - TU Ostrava, jsme jedin� fakulta, kter� vyu�uje hornictv�. Hornictv� je spojov�no nespr�vn� jen s t�bou uhl�, ve skute�nosti tomu tak nen�, jsou dal�� d�le�it� strategick� suroviny, kter� je t�eba t�it. Vyu�uje se zde problematika hornictv�, problematika t�by. T�ba nen� jen o hlubinn�ch dolech, kter� jdou do �tlumu, t�m to nekon��, jedn� se o povrchov� doly a t�bu strategick�ch surovin. Je t�eba si uv�domit, �e odborn�ci budou za 10 let chyb�t, budou chyb�t st�tu, pr�myslu, budou chyb�t v�ude. Toto je tak� d�vod, pro� by m�li j�t studenti studovat obory, kter� se na na�� fakult� vyu�uj�. Studenti, kte�� vystuduj� na�e obory, maj� obrovskou jistotu uplatn�n�, na�e fakulta m� budoucnost.
3. Jak vypad� ide�ln� uchaze�, co by m�l spl�ovat?
Na na�� fakult� m�me p��rodov�dn�-technick� z�klad, uchaze�e na�� fakulty mus� bavit p�edm�ty jako matematika, fyzika, ovl�dat logick� my�len�, zbytek v�e dou��me. Tak� mus� m�t z�klad p��rodov�dn�, chemie, biologie, zem�pis. Samoz�ejm� se toto v�e odv�j� od toho, na kter� obor se uchaze� p�ihl�s�. Uchaze�e mus� toto zam��en� studia bavit a mus� m�t z�jem. Chceme kvalitn� studenty, a co se nenau�� na st�edn� �kole, dou��me je my a v�nujeme jim dostatek �asu.
4. Jakou p��pravu byste doporu�ili uchaze��m?
V�t�ina ohledn� p��pravy byla zm�n�na v p�edchoz� ot�zce, v�ce se m��ou uchaze�i dozv�d�t na na�ich str�nk�ch www.hgf.vsb.cz, kde je uk�zkov� test z matematiky. D�le by m�l m�t uchaze� v�eobecn� p�ehled, kter� z�skal studiem na st�edn� �kole.
5. Jak se fakulta sna�� oslovovat uchaze�e o studium?
Pro studenty st�edn�ch �kol a gymn�zi� po��d�me p�edn�ky p��mo na �kol�ch, kde je nav�t�vuj� na�i odborn�ci. Tak� po��d�me pro studenty st�edn�ch �kol, gymn�zi� a z�kladn�ch �kol dny otev�en�ch dve��, dny s oborem, ��astn�me se veletrh�, kde se propaguj� vysok� �koly a tak� nav�t�vujeme vybran� akce pro ve�ejnost, abychom uk�zali tak� ve�ejnosti, co v�e u n�s vyu�ujeme a kdo jsme.
V�CHT a jednotliv� fakulty
1. Pro� by si m�li uchaze�i vybrat obory pr�v� na Va�� fakult�? 2. ��m je Va�e fakulta v�jime�n� oproti ostatn�m?
Obecn� za �kolu, plat� pro v�echny fakulty a odli�uje je od fakult jin�ch V�
Pro v�echny fakulty je spole�n�ch jevem prov�zanost jednotliv�ch program�, kter� poslucha��m umo��uje korigovat jejich p�vodn� volbu studijn�ho programu v pr�b�hu studia a t�m splnit co nejl�pe jejich p�edstavy o budouc�m uplatn�n� v rozsahu vzd�l�n� od zam��en� �ist� v�zkumn�m sm�rem a� po v�razn� aplika�n�
Poslucha�i jsou ji� v pr�b�hu studia pln� zapojeni do konkr�tn�ch v�zkumn�ch projekt� realizovan�ch a� ji� ve spolupr�ci s pr�myslov�m nebo mezin�rodn�m partnerem, financovan�ho n�kterou z grantov�ch agentur
V�jime�n� n�zk� po�et poslucha�� p�ipadaj�c�ch na jednoho pedagoga umo��uj�c� individu�ln� p��stup a vysok� stupe� p�edan�ch znalost� a zku�enost� (v QS �eb���ku obsadila V�CHT Praha d�ky tomuto n�zk�mu po�tu student� 355. m�sto na sv�t� a 2. v �R)
Vynikaj�c� perspektiva uplatn�n� absolvent�, a� ji� v akademick�, �i aplika�n� sf��e.
Fakulta chemick� technologie
FCHT nab�z� velkou ���i studijn�ch program� sahaj�c� od studia z�kladn�ch chemick�ch v�d p�es chemickou technologii, farmaceutickou technologii a� po materi�lov� in�en�rstv�, v�etn� biomateri�l� a restaurov�n� objekt� kulturn�ho d�dictv�. Tento �irok� rozsah obor� umo��uje student�m vzd�l�n� zam��en� �ist� v�zkumn�m sm�rem a� po v�razn� aplika�n� sf�ru. V�zkum fakulty p�isp�v� k rozvoji nov�ch materi�l� a technologi�, bez kter�ch si nelze p�edstavit dal�� rozvoj na�� civilizace.
Fakulta technologie ochrany prost�ed�
Fakulta technologie ochrany prost�ed� V�CHT Praha nab�z� atraktivn� studijn� programy t�kaj�c� se zejm�na praktick� chemie - vodn�ho a odpadov�ho hospod��stv�, energetiky, paliv, inovativn�ch technologi� pro ochranu �ivotn�ho, ekologie a toxikologie. Velk� ���e studijn�ch program� nab�z� mo�nost zam��it se na studium environment�ln�ch technologi�, v�robu paliv, nebo t�eba na v�zkum v oblasti p�soben� toxick�ch l�tek obsa�en�ch v �ivotn�m prost�ed�. Studium na FTOP umo��uje uspokojit pot�ebu �e�it aktu�ln� t�mata vztahuj�c� se ke glob�ln�m v�zv�m � z�sobov�n� vodou a hospoda�en� s vodou v krajin�, sni�ov�n� emis�, v�etn� emis� oxidu uhli�it�ho, hled�n� nov�ch postup� v energetice, hled�n� postup� pro op�tovn� vyu�it� materi�l� a mnoh� dal��.
Fakulta potravin��sk� a biochemick� technologie
Fakulta ur�uje trendy v problematice technologi� a bezpe�nosti potravin, biologicky ��inn�ch molekul a boje proti patogenn�m mikroorganism�m. Absolventi oboru technologie potravin se uplat�uj� ve v�ech potravin��sk�ch odv�tv�ch, p�i�em� celosv�tovou sl�vu �esk�ho piva ���� p�edev��m na�i absolventi obor� kvasn� chemie, kte�� pracuj� jako sl�dci po cel�m sv�t�. Mezi kl��ov� oblasti v�zkumu pat�� mikrobiologie a genetika, virologie, v�zkum biologicky aktivn�ch l�tek a chemie a bezpe�nost potravin.
Fakulta chemicko-in�en�rsk�
Jedine�nost, v�jime�nost FCHI � je v�sti�n� zachycena ji� v n�zvu fakulty p��vlastkem �in�en�rsk� � tj. na v�ech stupn�ch studia klade d�raz na v�uku in�en�rsk�ho p��stupu k �e�en� probl�m�. V jej�ch studijn�ch programech se tak c�len� zam��uje na rozvoj logick�ho uva�ov�n� student� a jejich schopnosti samostatn� �e�it nejrozmanit�j�� praktick� probl�my jako jsou nap�. n�vrhy high-tech v�robn�ch proces� �i v�voj speci�ln�ch forenzn�ch analytick�ch metod. Ned�lnou sou��st� tohoto p��stupu je i rozvoj a v�estrann� podpora p�irozen� tvo�ivosti student�. Samoz�ejmost� je z�sk�n� �irok�ho rozhledu a pochopen� podstaty chemick�ch a biologick�ch proces� v�etn� p�ehledu o vlastnostech a struktu�e l�tek. Studenti na FCHI se mohou d�ky individu�ln�mu p��stupu ji� od po��tku sv�ho studia pln� zapojit do v�zkumn�ch aktivit sv�ch �kolic�ch pracovi�� a st�t se tak rovnocenn�mi partnery sv�ch vyu�uj�c�ch. Absolventi FCHI nach�zej� d�ky z�skan�mu obecn�mu in�en�rsk�mu nadhledu univerz�ln� nadstandardn� placen� uplatn�n� na sou�asn�m, dynamicky se m�n�c�m trhu pr�ce.
3. Jak vypad� ide�ln� uchaze�, co by m�l spl�ovat?
Absolvent na�� �koly z�sk� kvalitn� vzd�l�n� a m� perspektivu dobr�ho uplatn�n�. K dosa�en� tohoto c�le mus� investovat odpov�daj�c� �sil� a �as. Mus� b�t p�ipraven absolvovat n�ro�n� teoretick� p�edm�ty a dlouh� hodiny str�ven� v laborato��ch. Je vhodn�, kdy� je t�mov�m hr��em, ale dok�e samostatn� myslet. Pouze tak lze dos�hnout nezbytn� �rovn� znalost� a dovednost�.
Naopak nep�edstavujeme dobrou volbu pro toho, kdo chce z�skat vysoko�kolsk� titul co nejsnaz��m zp�sobem.
4. Jakou p��pravu byste doporu�ili uchaze��m?
Do bakal��sk�ch studijn�ch program� jsou studenti p�ij�m�ni na z�klad� posouzen� zn�mek ze st�edn� �koly, pouze pro program Chemie je nutn� dok�zat hlub�� z�jem o chemii a v um�leck�ch specializac�ch mus� uchaze� �sp�n� proj�t talentovou zkou�kou.
Studium technick�ch obor� v�dy vy�aduje alespo� ur�it� z�klady matematiky. A proto�e se v�echny na�e studijn� programy v�ce �i m�n� dot�kaj� chemie, je pot�eba m�t dobr� z�klady v chemii. Sv� znalosti si mohou uchaze�i ov��it prost�ednictv�m e-learningov�ch p��pravn�ch kurz�, kter� naleznou na adrese www.vscht.cz/pripravse. Nejd�le�it�j�� je ale z�jem a chu� studovat a tak� schopnost p�ipravovat se na v�uku, i kdy� se to na prvn� pohled nezd� �pln� nezbytn�. Jedin� tak se v�ak d� bezpe�n� zvl�dnout p�echod ze st�edo�kolsk�ho studia na voln�j�� vysoko�kolsk� syst�m.
Vzhledem k tomu, �e v�da funguje glob�ln�, je tak� d�le�it�, aby uchaze�i p�ich�zeli s velmi dobrou znalost� angli�tiny a ide�ln� se znalost� dal��ho jazyka.
5. Jak se fakulta sna�� oslovovat uchaze�e o studium?
V�CHT Praha se zam��uje dlouhodob� na v�chovu nad�enc� pro chemii a potenci�ln�ch uchaze�� o studium. V komunikaci s �irokou ve�ejnost� je d�le�it� popularizace chemie a proto se ��astn�me �i sami organizujeme �adu populariza�n�ch akc� jako je Festival v�dy, Noc v�dc�, Veletrh v�dy, Muzejn� noc, chemick� t�bor, sout� ChemQuest �i fotosout� Sv�t (je) chemie.
D�le je to p��m� kontakt se studenty, kdy ji� 15 let na z�kladn� a st�edn� �koly p�ij�d� ka�d� �koln� den lekto�i s projektem Hodiny modern� chemie, ve kter�m p�edv�d�j� ��k�m zdarma z�bavn� a edukativn� experimenty.
V�CHT Praha je garantkou chemick� olympi�dy, d�ky kter� m� mo�nost pracovat s nejtalentovan�j��mi mlad�mi chemiky.
Dal��m pil��em propagace studia je pr�ce s pedagogy, kte�� jsou d�le�it�m �initelem v rozhodov�n� o budouc�m sm��ov�n� mlad�ch lid�. V r�mci celo�ivotn�ho vzd�l�v�n� pedagog� v pr�b�hu roku p�ipravov�no mnoho semin��� a v posledn�m srpnov�m t�dnu Letn� �kola zam��en� na nov� trendy a poznatky z r�zn�ch oblast� chemie, kter� nejsou p�edm�tem b�n� standardn� st�edo�kolsk� v�uky.
Pokud se touto dlouhodobou prac� poda�� u mlad�ch vybudovat z�jem o studium chemie, tak je pak nutn� z�jemc�m pomoci p�i v�b�ru oboru, kter� jen zaujme nejv�ce, kter� bude vyhovovat jeho talentu a povaze. V tu chv�li p�ich�z� na �adu veletrhy vysoko�kolsk�ho vzd�l�v�n�, specializovan� web studuj.vscht.cz �i Dny otev�en�ch dve��, b�hem kter�ch si st�edo�kol�ci mohou osahat jednotliv� obory, prohl�dnout modern� vybaven� laborato�e a na�ichnout k vysoko�kolsk�mu studiu. Pro individualisty, kter�m nevyhovuj� masov� akce, fakulty p�ipravuj� soukrom� exkurze a setk�n� se studenty a pedagogy, v�ce informac� naleznete na webech jednotliv�ch fakult.
Term�ny pro rok 2019/2020
Dny otev�en�ch dve�� (22. - 23. 11. 2019 a 24. - 25. 1. 2020)
Veletrhy vysok�ch �kol Gaudeamus (Bratislava 24. - 26. 9. 2019, Brno 22. - 25. 10. 2019, Nitra 5 .- 6. 11. 2019, Praha 21. - 23. 1. 2020)
Festival v�dy 4. 9. 2019
Noc v�dc� 27. 9. 2019
T�den v�dy a techniky 11. - 17. 11. 2019
Fakulta informa�n�ch technologi� VUTBR
prof. Dr. Ing. Pavel Zem��k, d�kan Fakulty informa�n�ch technologi� VUTBR
1. Pro� by si m�li uchaze�i vybrat obory pr�v� na Va�� fakult�?
M�me pro n� p�ipraveny modern� studijn� programy spl�uj�c� nejnov�j�� standardy, jejich� vystudov�n� poskytne �irok� uplatn�n� v praxi. Dle �eb���ku Times Higher Education (THE) jsme v kategorii zam��en� na techniku a informatiku nejlep�� z �esk�ch �kol a VUT jako prvn� z technick�ch �kol z�skalo i institucion�ln� akreditaci v oblasti vzd�l�v�n� Informatika. Spolupracujeme s t�mi nejlep��mi firmami v oboru jako nap��klad Avast, Honeywell, Tescan, Thermo Fisher Scientific, RedHat nebo YSoft, ale i �ada dal��ch. Studenti se u� od 2. ro�n�ku mohou plnohodnotn� zapojit do v�zkumu. Na�i absolventi z�skaj� praktick� dovednosti umo��uj�c� okam�it� zapojen� do praxe. Maj� nejvy��� pr�m�rn� n�stupn� platy ze v�ech absolvent� VUT, ale i teoretick� znalosti, ze kter�ch mohou t�it po celou svoji kari�ru. A k tomu v�emu maj� studenti na fakult� jako sv� z�zem� pro studentsk� z�jmov� aktivity k dispozici studentsk� klub U kachni�ky s barem, kule�n�kem, audiovizu�ln� technikou pro prom�t�n� film� i p�diem pro nejr�zn�j�� p�edstaven�, ale i dal�� za��zen�.
2. ��m je Va�e fakulta v�jime�n� oproti ostatn�m?
Jak ji� bylo zm�n�no v��e, jako prvn� z technick�ch vysok�ch �kol jsme z�skali institucion�ln� akreditaci v oblasti vzd�l�v�n� Informatika. Dle �eb���ku Times Higher Education (THE) jsme v kategorii zam��en� na techniku a informatiku nejlep�� z �esk�ch �kol. Pokud se t�k� samotn�ho studia, nab�z�me inovovan� bakal��sk� program, kde se studenti mohou sami specializovat v�b�rem z des�tek voliteln�ch p�edm�t� z oblasti HW i SW. Na tento studijn� program navazuje potom magistersk� program, IT (informa�n� technologie) a AI (um�l� inteligence) � ITAI, kter� je nov� akreditovan�. A potom, pokud studenti cht�j� studovat d�le, nab�z�me i doktorsk� studijn� program. M�me nejv�ce zahrani�n�ch student� samopl�tc� v anglick�m studijn�m programu ze v�ech fakult VUT, co� ukazuje n� v�znam v mezin�rodn�m m���tku. A na�la by se i cel� �ada dal��ch v�c�.
3. Jak vypad� ide�ln� uchaze�, co by m�l spl�ovat?
M�l by m�t z�jem o IT, algoritmick� uva�ov�n�, b�t zv�dav�, aktivn� a m�t z�jem studovat. M�l by b�t piln� a c�lev�dom�, aby �sp�n� dostudoval, a odm�nou mu budou vynikaj�c� mo�nosti uplatn�n� v praxi.
4. Jakou p��pravu byste doporu�ili uchaze��m?
��ast v matematick�ch, fyzik�ln�ch a programovac�ch sout��ch. Ty, co se v nich um�st� nejl�pe, pak p�ijmeme bez p�ij�mac� zkou�ky. V�hodou je samoz�ejm� i st�edo�kolsk� tv�r�� �innosti souvisej�c� s IT.
5. Jak se fakulta sna�� oslovovat uchaze�e o studium?
��astn�me se veletrh� vysok�ch �kol, po��d�me letn� �koly apod. Ale hlavn� se sna��me o dobr� reference, proto�e pokud n�s uchaze�i doporu�� rodi�e, star�� sourozenec, kamar�d nebo b�val� spolu��k, je to ta nejlep�� reklama. D�le�it� je i dobr� jm�no u firem, kter� maj� velk� z�jem o na�e absolventy.
Fakulta aplikovan�ch v�d Z�U
Doc. Dr. Ing. Vlasta Radov�, d�kanka Fakulty aplikovan�ch v�d Z�U
1. Pro� by si m�li uchaze�i vybrat obory pr�v� na Va�� fakult�?
Fakulta aplikovan�ch v�d je �pi�kovou technicko-p��rodov�dnou fakultou, kter� nab�z� vzd�l�n� v oborech fyzika, geomatika, informa�n� technologie, kybernetika, matematika, mechanika a stavitelstv�. Ned�lnou sou��st� fakulty je v�zkumn� centrum NTIS � Nov� technologie pro informa�n� spole�nost, evropsk� centrum excelence, kde se spojuje teoretick� a aplikovan� v�zkum v�t�inou mezioborov�ho charakteru a vytv��ej� se tak �pi�kov� technologie sv�tov� �rovn�. Na v�uce na�ich student� se tak pod�lej� �pi�kov� odborn�ci ve sv�m oboru uzn�van� v cel� �esk� republice i v zahrani�� a d�ky tomu maj� na�i studenti mo�nost ��astnit se ji� b�hem studia re�ln�ch projekt� a z�skat tak praxi je�t� p�ed ukon�en�m studia. Jako absolventi pak nemaj� probl�m naj�t zaj�mav� a adekv�tn� ocen�n� uplatn�n� u n�s �i v zahrani��.
2. ��m je Va�e fakulta v�jime�n� oproti ostatn�m?
Fakulta aplikovan�ch v�d je jednou z m�la fakult v �esk� republice, jej� sou��st� je evropsk� centrum excelence, tedy v�zkumn� centrum Nov� technologie pro informa�n� spole�nost. Je tak fakultou modern�ho evropsk�ho form�tu, kde je v�uka �zce a p�irozen� propojena s aktu�ln�m v�zkumem. Od roku 2014 s�dl� fakulta v nov�, modern� budov� a jej� laborato�e jsou vybaveny �pi�kov�m modern�m za��zen�m.
3. Jak vypad� ide�ln� uchaze�, co by m�l spl�ovat?
Ide�ln� uchaze� pro na�i fakultu je takov�, kter� nechce jen absolvovat libovolnou vysokou �kolu s minim�ln� n�mahou a odn�st si diplom, ale m� skute�n� z�jem studovat a rozv�jet se. M�me z�jem o uchaze�e, kte�� se opravdu zaj�maj� o obory, kter� na�e fakulta nab�z�.
4. Jakou p��pravu byste doporu�ili uchaze��m?
Uchaze�, kter� m� dobr� prosp�ch na st�edn� �kole, kvalitn� studijn� n�vyky a pozitivn� vztah k matematice a fyzice, ��dnou speci�ln� p��pravu pro studium na na�� fakult� nepot�ebuje.
5. Jak se fakulta sna�� oslovovat uchaze�e o studium?
Pro uchaze�e po��d�me ka�doro�n� v lednu Den otev�en�ch dve�� (ten nejbli��� bude 29. 1. 2020), p�ed dv�ma lety jsme t� zavedli Ve�er otev�en�ch dve��, kter� se kon� v�dy koncem �nora nebo za��tkem b�ezna. Uchaze�i tak maj� mo�nost z�skat bli��� p�edstavu o atmosf��e na na�� fakult�, o konkr�tn�ch t�matech a projektech, kter�mi se zab�v�me, maj� mo�nost nahl�dnout do odborn�ch i v�ukov�ch laborato�� a osobn� se setkat a popov�dat si s t�mi, kte�� vlastn� samotnou fakultu tvo�� � tedy s akademiky a v�zkumn�ky a hlavn� se studenty, kte�� s organizac� t�to akce pom�haj� a mohou z�jemc�m zprost�edkovat sv� vlastn� zku�enosti. Navazujeme tak� spolupr�ci s vybran�mi st�edn�mi �kolami, jej�m� c�lem je podporovat sm�rov�n� ��k� st�edn�ch �kol ke studiu technick�ch a p��rodov�dn�ch studijn�ch program� na vysok�ch �kol�ch, na�i pracovn�ci vedou projekty st�edo�kolsk� odborn� �innosti. A v neposledn� �ad� po��d�me nejr�zn�j�� letn� �koly nejen pro st�edo�kol�ky (nap�. Campo Arduino, Campo Lampone, NanoCamp, MechCamp �i Boot Camp � https://fav.zcu.cz/fakulta/akce/).
Fakulta strojn� Z�U
doc. Ing. Milan Edl, Ph.D., d�kan Fakulty strojn� Z�U
1. Pro� by si m�li uchaze�i vybrat obory pr�v� na Va�� fakult�?
Pokud se vyd�te na cestu techniky, m�te jistou slibnou budoucnost. Na�i studenti v�t�inou ji� b�hem studia v�, kam po jeho absolvov�n� nastoup�. Jejich profesn� budoucnost je s ohledem na v�voj dan�ho odv�tv�, geografickou polohu �esk� republiky a sou�asn� velk� mno�stv� firem, kter� se zde soust�ed�, velice slibn�. My na�e studenty p�ipravujeme na re�lnou praxi ve firm�ch po celou dobu jejich studia. D�ky zam��en� studijn�ch p�edm�t� a projekt�, na kter�ch mohou spolupracovat s vybran�mi pr�myslov�mi partnery, maj� jedine�nou p��le�itost nejen realizovat se b�hem studia, ale tak� je jim uleh�en p�echod do zam�stn�n�. V� toti�, co je bude �ekat.
2. ��m je Va�e fakulta v�jime�n� oproti ostatn�m?
Fakulta strojn� Z�pado�esk� univerzity v Plzni je unik�tn� velice �zkou spoluprac� s pr�myslov�mi partnery. Krom� tradi�n�ch bakal��sk�ch a magistersk�ch studijn�ch program�, kter� jsou vytvo�en� tak, aby reflektovaly aktu�ln� pot�eby pr�myslov� praxe, nab�z� fakulta tak� tak zvan� �profesn� bakal��sk� studijn� programy. Na jejich v�uce se p��mo pod�lej� zam�stnanci pr�myslov�ch partner�. Obecn� plat�, �e studium na ka�d� technick� fakult�, tedy i na Fakult� strojn� Z�pado�esk� univerzity v Plzni, m� velkou budoucnost a studenti kon�� s jist�m uplatn�n�m na trhu pr�ce. Nav�c d�ky skv�l� poloze v pr�myslov�ch z�padn�ch �ech�ch nab�z� fakulta sv�m student�m mo�nost pod�let se na projektech pr�myslov�ch partner� ji� b�hem studia.
3. Jak vypad� ide�ln� uchaze�, co by m�l spl�ovat?
Ide�ln� uchaze� by m�l m�t chu� u�it se nov�m v�cem. M�l by m�t vytrvalost a snahu dot�hnout v�ci do konce, aby mohl �sp�n� dokon�it studium.
4. Jakou p��pravu byste doporu�ili uchaze��m?
Pro studium na Fakult� strojn� nen� pot�eba ��dn� p��pravy. V�ichni uchaze�i jsou automaticky p�ijati do prvn�ho ro�n�ku. Ten je koncipovan� jako pomysln� prodlou�en� p�ij�mac� ��zen�, kdy studenti prok��, zda maj� opravdu chu� studovat na�e obory. S t�m souvis� tak� koncepce bakal��sk�ho studijn�ho programu. Krom� ji� zmi�ovan�ch profesn�ch bakal��sk�ch studijn�ch program�, kter� jsou zam��en� na oblast automotive, CNC programov�n� a management kvality, jsou pro standardn� bakal��sk� programy prvn� dva ro�n�ky spole�n�. Specializace pak p�ich�z� a� ve t�et�m ro�n�ku. Na�i studenti jsou jak z �ad st�edn�ch �kol, tak gymn�zi�, a na��m �kolem je d�t jim jednotn� informace.
5. Jak se fakulta sna�� oslovovat uchaze�e o studium?
Uchaze�e se sna��me z�skat tradi�n� formou � dnem otev�en�ch dve�� �i spoluprac� se st�edn�mi �kolami. Sou�asn� n�s m��ete vid�t na cel� �ad� veletrh� a k propagaci vyu��v�me tak� �asopisy a webov� str�nky ur�en� pro absolventy st�edn�ch �kol. Sou�asn� pom�h�me k z�sk�n� student� v technick�ch oborech st�edn�m �kol�m prost�ednictv�m projektu D�tsk� technick� univerzity, kter� prob�h� formou pravideln�ch volno�asov�ch aktivit pro ��ky z�kladn�ch �kol. Sna��me se jim uk�zat, �e technika nejsou jen slo�it� matematick� v�po�ty, ale tak� z�bava.
D�kujeme za odpov�di.
Kam d�l? St�hn�te si zdarma ebook, jak se dostat na technick� obory























