Vyhledej...
�kolu/fakultu
p��pravn� kurz
u�ebnici
semin�rku
ve fulltextu
Plat�n
Semin�rn� pr�ce je v�nov�na Plat�novi, jednomu z nejv�znamn�j��ch filozof� a zakladateli dialogu.
Plat�n
�ivot - d�tstv�, vliv Kritia, vztah k um�n�, studium u Kratyla, vztah k vl�d� t�iceti tyran� a demokracii, cesty a setk�n� s jin�mi filosofy (Euklid�s, Theodoros, Archytas), zalo�en� a v�voj Akademie.
Platon - Faidros
Pr�ce se zam��uje na Plat�na a jeho tvorbu.
Plat�n a Kant - jednota filozofie - slovensky
Jedn� se o filozofick� text, kter� se sna�� nal�zt jednotu filozofie pomoc� porovn�n� dvou syst�m� my�len� �asov� si vzd�len�ch filozof� Plat�na a Immanuela Kanta.
Plat�n, Obrana S�kratova
Pr�ce obsahuje spis, je� zaznamen�v� p�edem nep�ipravenou �e� S�krata, jako svou obhajobu na obvin�n� Anyta ( mlad� politik, inici�tor ob�aloby) , Lyk�na (b�sn�k) a Mel�ta ( soukrom� �alobce) v roce 399 p.
Plat�n: Obrana Sokrata
Jedn� se o autor�inu interpretaci, rozbor Plat�nova d�la.
Plat�novo pojet� dobra
Co vlastn� dobro? Je to fron�sis �i h�don�? Rozumnost �i slast? Nebo je�t� n�co jin�ho? Aristippos hl�sal, �e slast.
Plat�novo pojet� spravedlnosti
Semestr�ln� pr�ce, kter� se pokou�� vykreslit Plat�novo pojet� spravedlnosti obsa�en� v �stav�, se nejprve dot�k� problematiky interpretace Plat�nov�ch dialog�.
Plat�n�v n�zor na r�toriku a raps�dy
Pr�ce popisuje p��stupu k r�torice v I�nu a v Menex�nu.
Podstata
Jedn� se o pr�ci, kter� se v�nuje zasazen� filozofick�ho my�len� Henri Bergsona do ud�losti doby, d�le pak jeho z�kladn� �ivotopisn� data a v neposledn� �ad� pak p��nos jeho my�lenek pro po��tek 20.
Poezie jako n�podoba v Plat�nov� �stav�
Pr�ce objas�uje, v jak�ch kontextech je v Plat�nov� d�le �stava pou��v�n term�n n�podoba, a na z�klad� t�chto �vah interpretuje Plat�n�v n�hled na poezii.
Pojem spravedlnosti v pr�vu - esej
Tato pr�ce se v�nuje definici pojmu spravedlnosti v oblasti pr�va.
Pojet� �asu - esej
Pr�ce se stru�n� zam��l� nad povahou fenom�nu �asu.
Pojet� lidstv� ve filosofii doby hel�nsk�
Pr�ce se zab�v� pojet�m lidstv� ve filosofii doby hel�nsk�.
Pojet� v�chovy ve starov�k� ��n�
Text se zab�v� pojet�m v�chovy ve starov�k� ��n�.
Pokus o spekulativn� rekonstrukci n�kter�ch aspekt� atomistick� kosmogonie a kosmologie
Pr�ce p�edstavuje spekulativn� zam��enou interpretaci n�kter�ch temn�ch �i dvojzna�n�ch m�st kosmologick�ch a kosmogonick�ch zlomk� star��ch �eck�ch atomist� Leukippa a D�mokrita.
Postmoderna z pohledu Wolfganaga Welsche
Pr�ce si klade za c�l vymezit postmodern� filosofii tak, jak ji poj�m� n�meck� filosof Wolfgang Welsch.
Povolen� zab�jet?
�vaha o legitimit� zbavit jin�ho �lov�ka �ivota.
Pravda
Semin�rn� pr�ce se zaob�r� p�edev��m problematikou mo�nosti pravdiv�ho pozn�n�.
Pravda
T�matem t�to pr�ce je problematika ot�zky pravdy.
Pravda - esej
Pr�ce se formou eseje zam��l� nad pravdou.
Pravda a le� - esej
Pr�ce se esejistickou formou zam��l� nad pojmy pravda a le�.
Probl�m d�jinnosti v hermeneutice
Hermeneutick� filosofie jako nauka o �ten� text�, a rozbor jej�ho pohledu na probl�m d�jinnosti.
Profesn� etika policisty - semin�rn� pr�ce
Jedn� se o zpracovanou z�po�tov� semin�rn� pr�ci z p�edm�tu profesn� etika, kter� je ur�en� pro studenty policejn�ch akademi�.
Pr�kopn�ci antick� filozofie
�vod - pr�kopn�ci antick� filozofie.
P��telstv� - esej
Pr�ce zam��lej�c� nad p��telstv�m.
P��nos Tom�e Akvinsk�ho etick�mu my�len�
Pr�ce popisuje dobu, ve kter� Tom� Akvinsk� �il.
Reklama - historie a etika
Tato pr�ce se zab�v� histori� a etikou reklamy.
Ren� Descartes
Jedn� se o pr�ci na t�ma P��nos Descarta pro filosofick� my�len�.
Renesa�n� politick� filozofie
Pr�ce p�edstavuje obdob� renesance z pohledu politick� filozofie.
Role p�edstavivosti ve filosofii Arthura Schopenhauera, ve srovn�n� s rol� obrazivosti ve filosofii Aristotelov�
C�lem pr�ce je prozkoumat pojem p�edstavivosti ve filosofii Arthura Schopenhauera a srovnat s rol� obrazivosti ve filosofii Aristotelov�.
Romantika a revoluce
Pr�ce se zab�v� souvislost� mezi romantismem a revoluc� v z�padn� kultu�e.
Rozbor argument� pochybnosti v Descartov� prvn� meditaci
Pr�ce se zab�v� rozborem argument� pochybnosti v d�le Meditace o prvn� filozofii od francouzsk�ho filozofa Ren� Descarta.
Rozli�en� mezi kvalitativn�mi a kvantitativn�mi metodami v�zkumu - anglicky
Text se zab�v� rozd�ly mezi kvalitativn�mi a kvantitativn�mi metodami v�zkumu.
�eck� filozofie
Pr�ce formou souvisl�ho textu podrobn� seznamuje s �eckou filozofi�.
�eck� kultura a civilizace
Tato pr�ce velmi p�ehledn� seznamuje s �eckou kulturou a civilizac�, jako v�chodisky dne�n� eroatlantick� kultury.
�et�zov� reakce dobra? - esej
Jedn� se o esej na t�ma ��et�zov� reakce� dobra?, co� je z�rove� n�zev kapitoly z knihy Paula Walzlawickeho V�echno dobr� je k n��emu zl�.
��d� se mystika logikou? - esej
��d� se mystika logikou? Na tuto nev�edn� ot�zku se autor pokou�� naj�t a pat�i�n� zd�vodnit svoji odpov��, je� zn�: zat�mco mystick� zku�enost se logikou ne��d�, mystick� nauka na n� zalo�en� ano.
Semin�rn� pr�ce do �vodu do religionistiky
Pr�ce je komparac� t�� knih - Heller, Mr�zek - N�stin religionistiky, Skalick� - Po stop�ch nezn�m�ho Boha, Waardenburg - Bohov� zbl�zka.
Seneca
Stoicismus - za��tky stoicismu v �ecku (Zen�n Mlad��), za��tky stoicismu v ��m� (Poseidonios, Seneca,.
Scholastikov�
Pr�ce p�edstavuje obdob� scholastiky ve filozofii, zam��uje se hlavn� na jednotliv� p�edstavitele a jejich koncepce a ideje.
Schopenhauer a Nietzsche srovn�n�
P�edm�t t�to pr�ce je srovn�n� dvou n�meck�ch filozof� Arthura Schopenhauera a Fridricha Nietzscheho.
Schweitzerova �cta k �ivotu jako z�kladn� etick� imperativ
Pr�ce p�in�� v�klad etiky �cty k �ivotu zalo�en� na d�le Alberta Schweitzera, ale tak� jin�ch sm�rech a koncepc�ch.
S�la a v�znam slova v prom�n�ch filosofick�ho my�len�
Tato pr�ce se zab�v� s�lou a v�znamem slova a jejich prom�nami v jednotliv�ch �dob�ch filosofick�ho my�len�.
Skepticismus jako filozofick� sm�r
V pr�ci jsou p�edstaveny z�kladn� rysy skepticismu jako filozofick�ho sm�ru, d�le pak obdob� v�voje, i n�vaznost na jin� filozofick� sm�ry.
Slu�itelnost �i neslu�itelnost r�zn�ch paradigmat
Esej pro kurz Metodologie v�dy je reflex� schopnost� v�deck�ch metod pozn�vat a vysv�tlovat realitu.
Slune�n� st�t: Tommas Campanella - kritick� esej
Jedn� se o kritickou recenzi utopick�ho spisu Slune�n� st�t od italsk�ho filosofa, teologa a astrologa Tommase Campanelly.
Smrt jako sou��st �ivota
Pr�ce se zab�v� fenom�nem smrti a um�r�n�.
Smysl lidsk�ho �ivota - esej
Pr�ce se zab�v� filozofick�m t�matem o smyslu lidsk�ho �ivota.
Smysl �ivota
Pr�ce se v kr�tk�ch mini�vah�ch zam��l� t�m, co v�echno m��e b�t smyslem modern�ho �ivota.
Smysl �ivota - esej
Pr�ce se formou eseje zam��l� nad smyslem �ivota.
Soci�ln� antropologie - slovensky
Text seznamuje se soci�ln� antropologi� a jej�mi podobory a v�vojem.
Sofist�
Pr�ce pojedn�v� o antick�ch sofistech.
S�krates - esej
Pr�ce formou eseje pojedn�v� o osobnosti S�krata.
Srovn�n� pojet� �asu u Augustina Aurelia a Aristotela
Pr�ce je srovn�n�m pojet� �asu u Augustina Aurelia a Aristotela.
Srovn�v�n� Plat�na a Aristotelova pojet� du�e
Srovn�n�/komparace a rozbor Plat�nova a Aristotelova pojet� du�e.
Stoicismus a Senec�v V�bor z list� Luciliovy
Pr�ce se v�nuje p�edstaven� pojmu a filozofick�ho sm�ru stoicismu, konkr�tn� se zam��uje na d�lo A.
St�edov�k� mystika
Pr�ce se v�nuje st�edov�k� mystice.
St�edov�k� my�len� a Tom� Akvinsk�
Pr�ce se podrobn� v�nuje Tom�i Akvinsk�mu.
Svoboda lidsk�ho jedn�n�
Semin�rn� pr�ce se zab�v� problematikou svobody lidsk�ho jedn�n�.
Svoboda ve filosofii J.P.Sartra
Pr�ce se na z�klad� n�kolika pramen� a koment��� Sarterovy tvorby a my�lenek r�zn�mi autory zaob�r� jeho filosofi� jako celkem, ale i poj�m�n� svobody.
Teorie pozn�n� - v�voj pozn�n� u vybran�ch p�edstavitel� epistemologie
Tato pr�ce si klade za c�l nahl�dnout a srovnat p��stup k pozn�n� v antice.
Teorie poznan� jednotliviny podle Jana Dunse Scota
V t�to semin�rn� pr�ci autor zjednodu�en� shrnuje a interpretuje Scotovo ontologick� pojet� jednotliviny a z�kladn� teze jeho epistemologie, p�edev��m pak jeho teorii intuitivn�ho pozn�n�.
Teorie �eci - n�mecky
N�mecky psan� pr�ce se zab�v� teori� �e�i.
Thanatologie a um�r�n�
Tento text podrobn� seznamuje s naukou o um�r�n� a smrti.
Um��enost jako ctnost - esej
Filozofick� �vaha nad v�znamem pojm� um��enosti a ctnosti v na�� sou�asn� literatu�e ve vztahu k v�chov�.
Univerzity a jejich v�znam ve v�chov� �lov�ka - prezentace
Pr�ce obsahuje prezentaci, kter� byla vytvo�ena na hodinu filosofie.
�stava: Plat�n�v ide�ln� st�t
Pr�ce, kter� se v�nuje pojet� ide�ln�ho st�tu u Plat�na, nejprve sleduje myslitel�v �ivot a pot� nasti�uje jeho motivaci k prom��len� ide�ln�ho st�tu.
Utopick� socialismus
Pr�ce nejprve jako v�chodisko charakterizuje pojmy a z�kladn� my�lenky utopie a utopick�ho socialismu.
V �em vid�m, hled�m a nach�z�m smysl sv�ho �ivota? - esej
Pr�ce se zam��l� nad t�m, co je smyslem �ivota.
V�da a um�n� - esej
Jedn� se o kr�tkou �vahu o vztahu v�dy a um�n�, kter� byla naps�na pro p�edm�t filozofick� ot�zky v�dy, v textu jsou vzaty v potaz jednotliv� aspekty nahl�en� na um�n�, posl�ze pak jeho prol�n�n� s v�deck�mi obory.
V�da vs. v�ra - esej
Text se formou eseje zam��l� na v��n�m sporem v�dy a v�ry.
Verifikace
Pr�ce p�edstavuje pojem verifikace a jeho v�voj v d�jin�ch, ale z�rove� je verifikace p�i�azena k filosof�m, kte�� se problematikou zab�vali.
V�tn� oper�tory v�rokov� logiky
Pr�ce je stru�n�m vysv�tlen�m z�kladn�ch pojm�, se kter�mi se pracuje ve v�rokov� logice.
Vina a skute�nost viny - esej slovensky
Pr�ce pohl�� na fenom�n viny nejen z filozofick�ho pohledu, ale tak� z pohledu v�znamn�ch kulturn�ch slovensk�ch osobnost� (Peter Kres�nek, Peter Lipa, Milan Dzub�k).
Vn�m�n�
Pr�ce se v�nuje zvl�tnostem a typick�m znak�m vizu�ln�ho vn�m�n� sv�ta.
V�chova k dobru a Oskar Krej��
Pr�ce se v�nuje n�kolika my�lenk�m a teoretick�m koncepc�m souvisej�c�m s v�chovou k dobru a prezentuje koment��e Oskara Krej��ho k nim.
Vychovatel v pojet� J. J. Rousseaua
Ro�n�kov� pr�ce zobrazuje postavu, c�le a metody vychovatele z d�la Jeana Jacquesa Rousseaua Emil �ili o v�chov�.
V�klad filozofie podle r�zn�ch autor�
Pr�ce kompila�n�ho charakteru vysv�tluje pojem filozofie z pohledu n�kolika autor� p�sob�c�ch od st�edov�ku a� do 20.
V�znam filosofie v �ivot� �lov�ka
Z�po�tov� pr�ce pojedn�v� o v�znamu filosofie v �ivot� �lov�ka.
Vztah filozofie a v�dy - esej
Jedn� se o esej na t�ma vztahu filozofie a v�dy.
Vztah zvyklosti a mor�ln� z�vaznosti - esej
Pr�ce je kr�tk�m, nicm�n� my�lenkov� hutn�m zamy�len�m nad ot�zkou vztahu zvyku a mor�ln� z�vaznosti.
Vztahy environment�ln� a tradi�n� etiky - esej
Jedn� se o esej, kter� se zab�v� ot�zkou, jak� je rozd�l mezi environment�ln� a tradi�n� etikou, ale tak� jak� je dne�n� n�hled na sv�t.
Xenofan�s - srovn�n� s hebrejsk�m monoteismem - esej
Tato pr�ce formou eseje srovn�v� Xenofan�v pohled na teologii s hebrejsk�m n�bo�enstv�m.
Z�klady filosofie a etiky
Pr�ce se sna�� proniknout do z�klad� filosofie a etiky.
Zrozen� �eck� polis a duality m�tu a logu
Pr�ce se pokou�� zmapovat prom�ny �eck�ho my�len� od jeho myk�nsk�ch po��tk� a� po d�lo Parmenidovo a d�v� jim �ir�� souvislosti d�jinn�, spole�ensk� a n�bo�ensk�.
�ensk� prvek v antick� filosofii
Pr�ce se zab�v� postaven�m �eny v antick� spole�nosti.
�idovstv� versus k�es�anstv� - rozd�ly i shodn� znaky
Semin�rn� pr�ce z filosofie se v�nuje spole�n�m znak�m i rozd�l�m ve v�voji a p�soben� dvou v�znamn�ch sv�tov�ch n�bo�enstv�.
Nejprod�van�j�� u�ebnice
Nej��dan�j�� kurzy
Nej�ten�j�� �l�nky
- Kdy vysok� �koly po��daj� dny otev�en�ch dve��
- Na kter� fakulty se dostanete bez p�ij�ma�ek 2026?
- Samostudium vs. p��pravn� kurz: Co opravdu funguje u p�ij�ma�ek na V�?
- Presti� a vn�m�n� obor� ve spole�nosti
- Rozcestn�k po maturit�: V�, VO�, pr�ce, gap year i dal�� mo�nosti
- Jak se dostat na nej��dan�j�� obory vysok�ch �kol
nejnov�j�� semin�rky, maturitn� ot�zky a �ten��sky den�k
Newsletter
Zaregistrujte se a dost�vejte nejlep�� nab�dky jako prvn�.
