Nezam�stnanost v �R: v�voj a srovn�n� s ostatn�mi st�ty

PR �l�nek Moneta 10 2019 nezam�stnanost

M�ra nezam�stnanosti je v �esk� republice moment�ln� na rekordn� n�zk� �rovni. Pokud letos �kolu kon��te nebo moment�ln� pr�ci hled�te, m�te nejlep�� podm�nky, abyste na�li zam�stn�n� sn� nebo alespo� dobr� �odrazov� m�sto. Poohl��te se u� n�jak� �as, ale nic zat�m nevych�z�? Nezoufejte, pom��e v�m ��ad pr�ce. P�i hled�n� zam�stn�n� budete dokonce od st�tu dost�vat podporu, jej� aktu�ln� v��i zjist�te v kalkula�ce podpory v nezam�stnanosti. Jak si stoj�me s m�rou nezam�stnanosti v porovn�n� s Evropou i s cel�m sv�tem zjist�te v �l�nku.

�esk� nezam�stnanost 1993�2019

K n�zk� nezam�stnanosti se �esk� republika musela dopracovat postupn�. Zat�mco na za��tku 90. let se celkov� m�ra nezam�stnanosti pohybovala kolem 4 %, do roku 2000 narostla a� na rekordn�ch 9,3 %. Jej� dal�� prudk� n�r�st zp�sobila ekonomick� krize v roce 2008, kdy za necel� rok v��i p��sp�vku na kalkula�ce podpory v nezam�stnanosti hledalo o 3,6 % lid� v�ce (celkem 7,9 % nezam�stnan�ch). Na grafu n�e je patrn� pozvoln� pokles (v procentech na ose Y) od roku 2010 (osa X) do leto�ka, kdy rekordn� n�zk� m�ra nezam�stnanosti dosahuje jen 1,9 %.

PR �l�nek Moneta 10 2019 nezam�stnanost �R graf

 

�R ve srovn�n� s EU

V zem�ch EU moment�ln� hled� pr�ci v pr�m�ru 6,3 % obyvatel. Nejni��� nezam�stnanost m� pr�v� �esk� republika a N�mecko (3 %). Naopak nejh��e jsou na tom �ekov� (17,2 %) a �pan�l� (13,9 %). P�i porovn�n� s minul�m rokem klesla procentu�ln� nezam�stnanost v 25 z 28 st�t� Evropsk� unie, nejv�t�� rozd�l je patrn� pr�v� u �ecka (p�ed rokem tu �ilo o 2,2 % v�ce nezam�stnan�ch).

 

Nezam�stnanost ve sv�t�

V USA klesla nezam�stnanost tak�, z lo�sk�ch 3,9 % na 3,7 % v leto�n�m roce. P�i hospod��sk� krizi v roce 2008 v�ak strm� stoupla a atakovala hranici 10 %. Sn�en� na sou�asnou �ty�procentn� hranici se Americe povedlo postupn�m poklesem a� minul� rok. Oproti tomu v Japonsku se m�ra nezam�stnanosti v modern� historii pohybovala od 5,4 % b�hem krize a� po dne�n�ch 2,4 % � v celosv�tov�m �eb���ku obsadilo druhou pozici nejni��� nezam�stnanosti hned za �eskou republikou. Nejvy��� sv�tovou nezam�stnanost m�, krom� zm�n�n�ho �ecka, Turecko (14 %) a Ji�n� Afrika (29 %). V�ce zem� najdete v tabulce n�e.

St�t

M�ra nezam�stnanosti

�esk� republika

2,1 %

Japonsko

2,2 %

N�mecko

3,0 %

Polsko

3,3 %

Island

3,4 %

Malta

3,4 %

Ma�arsko

3,5 %

Nizozemsko

3,5 %

Norsko

3,6 %

Spojen� st�ty americk�

3,7 %

Mexiko

3,7 %

Velk� Brit�nie

3,8 %

Rumunsko

3,9 %

Rakousko

4,4 %

Bulharsko

4,5 %

Rusko

4,5 %

Slovinsko

4,5 %

D�nsko

4,6 %

Estonsko

4,6 %

Irsko

5,2 %

Austr�lie

5,3 %

Slovensko

5,3 %

Belgie

5,7 %

Kanada

5,7 %

Lucembursko

5,7 %

Litva

6,4 %

Venezuela

6,4 %

Portugalsko

6,5 %

Loty�sko

6,5 %

Chile

6,8 %

Finsko

6,8 %

Kypr

7,0 %

Chorvatsko

7,1 %

�v�dsko

7,4 %

Euroz�na

7,5 %

Francie

8,5 %

Argentina

8,5 %

Uruguay

9,1 %

It�lie

9,9 %

Braz�lie

11,8 %

Kolumbie

11,8 %

�pan�lsko

13,9 %

Turecko

14,0 %

�ecko

17,0 %

Ji�n� Afrika

29,0 %

Zdroj dat: countryeconomy.com/unemployment

 

Mlad� maj� vy��� m�ru nezam�stnanosti

Pokud bychom porovn�vali nezam�stnanost mlad�ch osob do 25 let v�ku, v �R by se tato hranice pohybovala kolem 7 %. Po��d jsme na tom ale l�pe ne� nap��klad v It�lii, �pan�lsku, nebo �ecku, kde je nezam�stnan�ch absolvent� i v�ce ne� t�etina populace. V cel� Evropsk� unii je pak pr�m�rn� nezam�stnanost mlad�ch kolem 14,3 % a od minul�ho roku klesla. Studenti po ukon�en� �koly maj� probl�m sehnat pr�ci ihned � proto se sna�te si zam�stn�n� naj�t u� p�i studiu.

 

Nyn� je nejlep�� �as k hled�n�

Nezam�stnanost m��e b�t velk�m stra��kem, ale v dne�n� dob� se nen� �eho b�t. Na pracovn�m trhu se otev�elo velk� mno�stv� m�st i pro absolventy. N�kter� firmy p�ij�maj� studenty i na st�e � jakmile se v kolektivu zapracujete, ur�it� v�s nab�dka st�l� pr�ce po �kole nemine. A pokud jste ji� dostudovali a st�le se v�m job sn� neda�� naj�t, p�trejte prost� v�ude � ptejte se zn�m�ch, vyhled�vejte na internetu, zalo�te si profil na profesn� soci�ln� s�ti a p�ihlaste se na ��ad pr�ce. Jste-li aktivn� a m�te dobr� n�pad, m��ete rozjet i vlastn� podnik�n�. A hlavn�, zbyte�n� se nestresujte, v�dy� doba je hled�n� zam�stn�n� naklon�na a kdo pracovat chce, m�sto si v�dy najde.

Zdroj dat: Eurostat, ec.europa.eu/eurostat; �esk� statistick� ��ad, www.czso.cz; countryeconomy.com/unemployment

 

 

 

 

 

2.10.2019